Už více jak rok ´zdobí´ Baťův palác v Mariánských Lázních červenobílá páska upozorňující na zákaz vstupu. Přestože společnost má požehnání k demolici nejen od mariánskolázeňského stavebního úřadu, ale také od Krajského úřadu Karlovarského kraje, funkcionalistický palác stále stojí.


Ještě v květnu hovořili zástupci Společnosti Baťa o tom, že demolice začne co nejdříve. Nyní sami přiznávají, že není jasné, kdy Baťův palác půjde k zemi. „Zatím nevíme, kdy k samotné demolici dojde," uvedl jeden z technických zaměstnanců. „V současné době je celá věc v jednání," řekl s tím, že společnost jedná se stavebním úřadem a firmou, jež by měla demolici provést.
Třípatrová budova od architekta Karlíka z roku 1932 doplatila na nevhodný materiál. Cement byl v té době standardně využívaný. Jenže betonová směs narušila skelet natolik, že se zbylé konstrukce bortí. Hlinitanový cement patřil v té době k běžným materiálům. K zákazu jeho používání došlo na konci padesátých let kvůli tomu, že v Evropě došlo k několika zřícením domů. Na to, že je mariánskolázeňská budova poškozená, přišli náhodou dělníci v loňském červnu.


Funkcionalistický palác byl ale památkou, a tak bylo nutné, aby z něj Ministerstvo kultury nálepku památky sňalo. Ani poté ale nebyla cesta k povolení demolice jednoduchá. Zatímco mariánskolázeňský stavební úřad povolení vydal, tehdejší starosta Mariánských Lázní Vojtěch Franta byl zásadně proti zbourání a odvolal se ke krajskému úřadu. „Co se stavby týká, dokážu si představit celkově její sanaci," řekl tehdy. S jeho námitkami ale krajský úřad nesouhlasil a demolici v květnu posvětil.