Ve vlaku tehdy cestovalo 110 cestujících, 77 z nich se pak vrátilo zpět do Československa. O chystaném únosu vlaku naprostá většina nevěděla. Tuto akci v sobotu 11. září připomínala v Chebu a Aši parní lokomotiva v čele historických vagonů. 

Únosci vlaku a organizátoři útěku byli strojvůdce Jaroslav Konvalinka, výpravčí Karel Truxa a lékař Jaroslav Švec. Akci pečlivě připravili, krom jiného i zamezili cestujícím použit záchrannou brzdu. V Hazlově na lokomotivu nastoupil také výpravčí Truksa, aby strojvůdci pomohl zneškodnit topiče. Ten totiž o únosu nevěděl.

U vesnice Wildenau na vlak čekali česky mluvící muži spolu s americkými vojáky a německými financi. Při průjezdu vysokou rychlostí stanicí Aš se ve vozech několik příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB), vlakvedoucí a průvodčí snažili dostat k ručním brzdám, které však hlídali ozbrojení spolupachatelé únosců, kteří byli rozmístěni ve všech vozech. Asi hodinu po zastavení na německém území dostal vlak svolení od přednosty v Selbu k tomu, aby dojel do stanice Selb-Plößberg, kde jeho cesta skončila.