Část vašeho domu a zahrady patří potomkům známého Čecha. Tohle se brzy dozví obyvatelé nemovitosti v Dýšině na Plzeňsku. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) při pátrání v seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků nemovitostí totiž zjistil, že spolumajitelkou objektu a pozemku byla manželka brigádního generála Františka Moravce, považovaného za autora plánu na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Není to jediná zajímavost, kterou v souvislosti s objekty, kde je nejasný vlastník, úřad v poslední době řešil. „Další zajímavý případ jsme měli v Mariánských Lázních, šlo o pravoslavný kostel,“ prozradila Linda Rauová, ředitelka majetkového odboru ÚZSVM v Plzni.

Generál Moravec, bojovník proti nacismu i komunismu, se po první světové válce dal na dráhu profesionálního vojáka. Byl přidělen k 35. pluku do Plzně a právě tam se oženil s Vlastou Novákovou, s níž měl dvě dcery. Rodina Vlasty Moravcové, která s manželem po únoru 1948 emigrovala do USA, vlastnila dům v Dýšině. A právě ten se stal (stejně jako desetitisíce dalších v republice) předmětem zájmu ÚZSVM. „Zabývali jsme se jím, neboť neměl v katastru řádně zapsaného majitele,“ vysvětlila Rauová s tím, že se ukázalo, že objekt patřil rodině generálovy manželky. Úřad zkontaktoval její vnučku a ta poslala všechny potřebné listiny.

ÚZSVM proto vše předal soudu, který musí dořešit záležitostí ohledně dědictví. „Spoluvlastníkem nemovitosti se tak nestane po 1. lednu 2024 stát, ale poběží řádné doprojednání pozůstalostního řízení. Dá se předpokládat, že minoritní podíl nabude právě vnučka Františka Moravce,“ konstatovala Rauová. Dodala, že ÚZSVM se současnými obyvateli domu, jeho většinovými vlastníky, dosud nekomunikoval. Proto nespecifikovala, o který objekt přesně jde. „Nechceme současné obyvatele domu dostat do nějakého tlaku. Nechceme, aby měli pocit, že je chce někdo vystěhovat. Ale je faktem, že až se to dodědí, budou muset s dědicem jednat. V obdobných případech bývá běžným řešením ocenění podílu a poté nabídka k prodeji,“ uzavřela Rauová.

Zatímco někteří obyvatelé Dýšiny, s nimiž Deník hovořil, vůbec netuší, že měl generál Moravec vazbu na jejich obec, tamní kronikářka je v obraze. Podle ní jde o vilu, kterou postavil v roce 1931 otec Moravcovy manželky Josef Novák, obchodník s papírem v Plzni, a kolem roku 1960 byla větší část domu prodána rodině, která tam žije dodnes.

Zajímavý případ se v souvislosti s nedostatečně identifikovanými vlastníky nemovitostí v katastru podle Rauové řešil i v Karlovarském kraji. Tam ale šlo o objekt mnohem známější, o pravoslavný kostel v Mariánských Lázních, jenž byl postaven na začátku 20. století. V tomto případě byla situace trochu jiná, vedly se tu spory o to, kdo je jeho vlastník, protože zápisy v pozemkové knize byly nejasné a bylo tam uvedeno několik různých majitelů, počínaje ruským knížetem přes stát až po církev. Vlastnictví se před několika lety domáhala právě pravoslavná církev, ale u Okresního soudu v Chebu a posléze u odvolacího Krajského soudu v Plzni neuspěla. Kostel a pozemek pod ním tak byly vedeny v katastru nemovitostí na neznámého vlastníka.

„Už to vypadalo, že kostel s pozemkem připadnou státu, ale nakonec se ozvala pravnučka hraběte Illariona Johanowitsch Woronzow-Daschkovova, jenž kostel kdysi vlastnil. Žena, která žije v Řecku, dala podnět na projednání dědictví,“ vysvětlila Rauová s tím, že vše je ještě v běhu, ale dá se předpokládat, že v dědickém řízení připadne kostel s pozemkem právě ženě, jež je potomkem hraběte, a nezíská ho tak stát.

Kdo jsou nedostatečně identifikovaní vlastníci

Nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost buď v případě, že nemá v katastru nemovitostí zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci.

Většina zápisů tohoto druhu pramení ze situace před rokem 1989, kdy se katastr nemovitostí neudržoval řádně a v určitém období dokonce nebyl veden vůbec. Pokud se nepřihlásí vlastník nemovitosti nejpozději do 31. 12. 2023, uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem, a tento majetek přejde na stát. Zdroj: ÚZSVM