Program pro osamělé lidi i pro rodiny s dětmi nabídlo tradičně na Štědrý den plzeňské náměstí. Na biskupství mířily desítky lidí za posezením pod vánočním stromečkem. Někteří se těšili na zpívání koled i na drobné dárečky.

„Letos jsem tu už po deváté, a i když jsem se tu nešel se známými či kamarády, moc si tu atmosféru užívám,” říká jeden z návštěvníků Ladislav Šuch, který si pod stromečkem vybral svetr. „Je mi akorát, mám opravdovou radost. Jídlo bylo také perfektní,” usmíval se.

Za přátelskou atmosférou dorazil na Plzeňské biskupství o Štědrém dnu i Jan Brouček. „Chutnal mi salát i řízky. Dostal jsem kávičku a jsem spokojený. Účastním se posezení úplně prvně, ale zalíbilo se mi to. Všichni jsou na sebe hodní a dýchá tady vánoční klid,” popisoval Brouček.

Organizace posezení je pro lidi z charity celkem složitá. „Neumíme nikdy odhadnout, kolik jídla bude, co bude, kdo přijde. Je to vlastně všechno taková sázka na dobrotu Plzeňanů a ještě nám každý rok vyšla,” usmívala se pořadatelka Anna Srbová.

Na stole se tak sešly krabice cukroví, vepřové rolády, vánočky, salát i ovoce. Místní řezník přivezl polévku, magistrát zaplatil řízky a salát, lidé ale nosili i drobné dárky pro děti nebo hygienické potřeby.

„Vánoce jsou o tom, jaké jsou vztahy mezi lidmi, a tady každý, kdo přijde a má pocit, že je sám, najednou vidí, že sám není, protože na něj myslel někdo, koho vůbec nezná,” vysvětluje Srbová.

Například loni přišlo na setkání asi 150 osamocených lidí, počty každý rok rostou. „Lidé se zde střídají, chodí celý den. Jsou to především Plzeňané bez domova, a tak jim posezení hodně zpříjemní Vánoce. Já jsem velice hrdá, že zrovna v té naší západočeské metropoli máme takový krásný zvyk a jsme schopni ho každý rok zrealizovat,” pokračuje Srbová a dodává, že nejdůležitější na celé akci je osobní přístup.

Posezení pro osamělé pořádá už tradičně zhruba 18 let Městská charita. Za tu dobu si Plzeňané zvykli, že do biskupství nosí dopoledne dárky a potraviny.