Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po 180 letech chtějí zpřístupnit štolu

Cheb - Zpřístupnit 180 let starou Goethovu štolu ve vyhaslé sopce Komorní hůrka u Chebu chce Geofyzikální ústav v Praze. Pokud všechno půjde dobře, budou se moci první lidé ve štole moci projít již za tři roky. Náklady jsou předběžně vyčíslené na několik stovek tisíc korun.

21.5.2016
SDÍLEJ:

Zpřístupnit 180 let starou Goethovu štolu ve vyhaslé sopce Komorní hůrka u Chebu chce Geofyzikální ústav v Praze.Foto: Deník/Jan Buriánek

"V letošním roce jsme od Akademie věd České republiky získali prvních sto čtyřicet tisíc korun. Letos je naším hlavním cílem především provést historicko geologický a geovědní průzkum. Na základě těchto podkladů následně využijeme všechny geofyzikální metody tak, abychom potvrdili možnost, že identifikujeme přesně, kudy štola pod Komorní hůrkou vedla," uvedl Milan Brož z Geofyzikálního ústavu.

Odborníci pozůstatek čtvrtohorního vulkánku zmonitorují v následujících měsících gravimetrem, georadary a mikroseismickými přístroji. V úvahu připadá i použití takzvané úderové seismiky.

„Chceme tak přesně identifikovat štolu, kde byla, abychom pak snadněji mohli s jejím hloubením začít. Dosud ani přesně nevíme, zda byly všechny cesty ve štole z 19. století zavaleny, anebo byl zavalen jen vchod a jednotlivé důlní cesty zůstaly průchozí," řekl Milan Brož s tím, že existuje i plánek štoly, jehož pravost však nikdo nepotvrdil.

S myšlenkou zpřístupnit štolu pod vyhaslým vulkánem Komorní hůrky, která je jednou z nejmladších sopek na českém území, se přišlo už před lety.

„Když jsme před přibližně deseti lety uvažovali o česko- bavorském geoparku, tak jedním z návrhů právě bylo zpřístupnit podzemí Komorní hůrky. Následně však z toho nápadu sešlo a nikdo se k němu až dosud nevrátil," vylíčil Milan Brož z Geofyzikálního ústavu.

Projekt na zpřístupnění štoly pod sopkou potrvá přibližně tři roky, tedy pokud nenastanou žádné komplikace.

„Vyhloubení zavalených štol budeme muset provést velmi šetrným způsobem, protože se jedná o národní přírodní památku. Navíc se pozůstatek vulkánu nachází ve druhém ochranném pásmu, to znamená, že nebudeme moci použít například trhavinu a podobně," poznamenal Milan Brož.

Projekt má podpořit nejen zájem turistů o návštěvu Karlovarského kraje, ale svoji úlohu splní i ve vědeckém bádání.

„Ještě v letošním roce například chceme obnovit jednu ze seismických stanic přímo na čedičové skále Komorní hůrky, kterou jsme tam před několika lety instalovali. Ta je v tuto chvíli vypnutá, ale rádi bychom z ní opět získávali data o zemětřesení, tak jako je tomu u dalších seismických stanic na Chebsku," podotkl Milan Brož.

Data ze seismické stanice na skále sopky jsou pro odborníky velice cenná, protože takové podloží je velice specifické a má jiný charakter, než je tomu na jiných stanicích.

Součástí otevřené štoly bude samozřejmě i osvětlení, které by příchozím a všem zájemcům pomohlo si vnitřek sopky detailně prohlédnout.

„S velkou pravděpodobností však bude Goethova štola přístupná pouze s doprovodem, a to zejména kvůli bezpečnosti," poznamenal Milan Brož.

Pokud se odborníkům nakonec povede dovést veškerý projekt ke zdárnému konci, je možné, že získají přístup i k dalším cenným informacím.

„Dodnes například není přesně jasné, kde se nachází pozůstatek kráteru Komorní hůrky. Podle všech dostupných informací, které máme k dispozici, by však měl být zavalený. I to by se nám však skrze seismické a další přístroje podařilo objasnit a opět by to napomohlo k dalšímu bádání," podotkl Milan Brož.

Když si člověk pomyslí, že se znovu začnou razit štoly pod Komorní hůrkou, nabízí se otázka, zda to nebude mít vliv na stav podzemních vod. Ani toho se však lidé bát nemusí. „Máme za to, že k ovlivnění podzemní vody nedojde. Během znovuražení štoly tu bude přítomný i hydrogeologický dozor, který bude stavební práce hlídat," uvedl hydrogeolog Tomáš Vylita.

Partnery projektu znovuzpřístupnění štoly jsou město Františkovy Lázně, Muzeum Sokolov, Agentura ochrany přírody České republiky, Regionální pracoviště Správa CHKO Slavkovský les, hydrogeolog Tomáš Vylita a Karlovarský kraj.

Sopka Komorní hůrka vznikla na rozhraní třetihor a čtvrtohor ve třetí a konečné vulkanické fázi svrchního pleistocénu. Na začátku 19. století vrcholil spor mezi takzvanými plutonisty a neptunisty o původu hornin. Jedni věřili, že horniny vznikají sopečnou činností, druzí, že je to důsledek ukládání hornin ve vodě. Právě básník Goethe, který sopku mnohokrát navštívil, tehdy navrhl, aby se do jejího úbočí vyrazila štola. Tak se potvrdilo, že se skutečně jedná o sopku, protože horníci narazili na vyhaslý sopouch. Komorní hůrku v té době studovali přední světoví odborníci.

Autor: Jan Buriánek

21.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

V Teplé budou mluvit o čokoládě

Ilustrační foto

Stávka: Lékaři i lékárníci protestují

Tasili zbraň. A tajní policisté jsou teď proto trestně stíhaní

Karlovy Vary, Plzeň – Kauza tajných policistů, kteří se zbraní v ruce ohrožovali řidiče v Plzni, protože je bliknutím upozornil na to, že se na silnici vozem pohybovali riskantně, má další pokračování.

Red Bull Air Race: Karlovarský pilot Kopfstein v Masters Class v TOP5

Karlovy Vary – Paráda, paráda a ještě jednou paráda. Karlovarský pilot Petr Kopfstein ve službách Teamu Spielberg si řádně užil závěrečný podnik Red Bull Air Race 2017.

Vzácné poklady na vlastní oči

Zámek Kynžvart - Honosnou šavli knížete Metternicha, rozsáhlou numismatickou sbírku, kroniku města Chebu a mnoho dalších vzácných pokladů mohou vidět návštěvníci zámku Kynžvart.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení