"Tento objekt je jedním z posledních dochovaných, které reprezentují období barokní až klasicistní zástavby města Karlovy Vary. V posledních letech prošel Dům Zlatý jelen citlivou obnovou. Pod dohledem památkové péče došlo během obnovy k radikálním změnám, které budově vrátily její původní barokní vzhled. Konstrukce domu je jednou z mála ukázek původního stavebního vývoje měšťanských domů lázeňského centra Karlových Varů. Po vyhodnocení všech podkladů dospělo ministerstvo k závěru, že dům Zlatý jelen svými hodnotami architektonickými, historickými i urbanistickými splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku," informovala mluvčí ministerstva Ivana Awwadová.

Dům Zlatý jelen se dříve jmenoval Goldener Hirsch. "Podle dendrochronologické analýzy lze budovu datovat do let 1789 až 1790. Objekt se zachoval ve svém hmotovém řešení, ve většině historických konstrukcí, v původní vnitřní dispozici a s celou řadou uměleckořemeslných prvků, jako jsou výplně okenních a dveřních otvorů včetně kování. Díky citlivé rekonstrukci byla odhalena hrázděná konstrukce, která byla ještě do nedávné doby skrytá pod omítkou. Rovněž hrázděné štíty a sedlová střecha byly zrekonstruovány do původní podoby. Veškeré opravy byly provedeny s použitím tradičních technologií a postupů. Dřevěné prvky jsou ručně tesané, výplně jsou provedeny z dřevěných špánů s použitím hliněné mazanice. Střecha je pokrytá ručně štípaným šindelem. Zachované hodnotné uměleckořemeslné prvky byly repasovány nebo restaurovány. Dům je z památkového hlediska ukázkou vzorně provedené obnovy. Budova zaujímá též významnou urbanistickou polohu. Svým umístěním v samém jádru města, ve svahu nedaleko od hlavní promenády, dokládá původní rozvržení historické zástavby a zhodnocuje území Městské památkové rezervace Karlovy Vary. Pozemek, na kterém dům Zlatý jelen stojí, a který se stal rovněž kulturní památkou, je s budovou historicky spjat. Tvoří s ní jeden nedílný celek a jeho památkové hodnoty se odvíjejí od památkových hodnot této stavby," upřesnila mluvčí ministerstva.

U Lesoparku Amerika ve Františkových Lázních se slavil Den země s podtitulem Dětství bez hranic.
U rybníku Amerika ve Františkových Lázních slavily rodiny s dětmi Den Země

Vila Heinricha Justa v Aši je mnohem mladší. Byla postavená až v roce 1924 a je významným příkladem prvorepublikové moderny v takzvaném Heimatstilu. Podnět na titul kulturní památky podal Národní památkový ústav v Lokti. Jejími majiteli je město Aš a společenstvo vlastníků, kteří objekt využívají k bydlení a řádně se o něj starají. "Vila v Aši byla postavena pro rodinu továrníka Henricha Justa podle plánů významného architekta Karla Ernstbergera, žáka slavné školy Otty Wagnera z Vídně. Vila představuje památkově hodnotnou, v exteriéru i v interiéru dobře zachovanou ukázku kvalitní realizace meziválečné architektury. Dům se vyznačuje mimořádně vysokým stupněm dochování jednotlivých architektonických i uměleckořemeslných prvků. Plášť budovy je opatřen řadou kamenných a kovových prvků, jako jsou například dekorativně zdobené sloupy, okrasné vázy a koule, kované zábradlí či dekorativní mříže. Zůstaly zachovány původní okenní výplně rozmanitých tvarů s bohatým členěním, včetně okenic opatřených zeleným nátěrem," pokračovala Awwadová.

Cenné kování se objevuje i v interiéru vily. "Ve vstupní hale se nachází kamenné schodiště s kovaným zábradlím s dřevěným krouženým madlem. Zachována zůstala zcela nepozměněná vnitřní dispozice a velké množství hodnotných detailů řemeslné a uměleckořemeslné povahy - dřevěné výplně dveřních otvorů včetně kování, kovové prosklené dveře v salonu, zábradlí, mříže či vestavěný nábytek," doplnila mluvčí Awwadová s tím, že nepřehlédnutelná je i zahrada kolem vily, která má původní komponovaný ráz s cestičkami a zákoutími k odpočinku.