Srdcem celého projektu se stala rodačka ze Staré Vody Kriemhild Heller, jejíž rodina byla po 2. světové válce odsunuta, se svým manželem. Právě oni přišli s nápadem přeložit kroniku, jejíž originál je uložený ve Státním archivu v Chebu a celý je napsaný v německém jazyce písmem kurent. „Od nápadu vydat pamětní knihu až po realizaci uplynuly tři roky," uvedla starostka Staré Vody Eva Procházková s tím, že rok si s myšlenkou vydat svou knihu obec vlastně jen pohrávala. „Přiznávám, že mně osobně se to jevilo poněkud utopicky." Jenže manželé Hellerovi se nehodlali svého nápadu jen tak vzdát a Kriemhild Hellerová se pustila do překládání z kurentu do němčiny. „Druhý rok za mnou přišli s prvními přeloženými stránkami kronik a s nabídkou, že jsou ochotni celou kroniku do němčiny přeložit zadarmo, a také s otázkou, zda by přeci jen nestálo za úvahu knihu vydat. V těchto obrysech to i pro mě začalo vypadat reálně," přiblížila starostka. A tak začala realizace vydání první samostatné knihy. Ani ta ale nebyla snadná. „Museli jsme najít finanční zdroj, který by nám pomohl pokrýt alespoň část nákladů." Ten našla obec v Česko-německém fondu budoucnosti.

„Poslední rok byl pak ve znamení přepisů, překladů a korektur. Knihu jsme vydali jak v českém, tak německém jazyce. Do němčiny přeložili publikaci manželé Hellerovi, do češtiny pak Jaroslava Peteříková," dodala Eva Procházková s tím, že velkou měrou pomohli i ředitel mariánskolázeňského muzea Jaromír Bartoš, kastelán zámku Kynžvart Ondřej Cink nebo farář Řehoř Urban.