Čtyřdenní partnerská návštěva z Polska pobývala ve Františkových Lázních už od čtvrtka a její program zde vygradoval sobotním společným koncertem s dětmi z františkolázeňské umělecké školy (ZUŠ).
Spolupráce s hudební školou Glubczyce z Polska začala v roce 2000,“ informovala ředitelka ZUŠ Františkovy Lázně Miroslav Pešková. „V roce 1999 se naše žákyně Štěpánka Puchelová zúčastnila dětské mezinárodní klavírní soutěže právě v Glubczycích,“ vracela se k začátků partnerské spolupráce. „Byli jsme nadšeni, jak tak malá škola s velkou podporou města je schopna zorganizovat celotýdenní mezinárodní soutěž. Tehdy se akce zúčastnily děti z Ruska, Ukrajiny, Maďarska, Německa i Thajwanu. Zašli jsme proto za tamní ředitelkou Krystinou Michalik a nabídli jí výměnný koncert mezi našimi školami. Ona ráda přijala a od té doby se pravidelně navštěvujeme.“
V Polsku byli školáci z františkolázeňské ZUŠ už třikrát. Děti vždy bydlí v hostitelských rodinách, aby také trochu poznaly jinou kulturu. Součástí reciproční výměny je vždy společný koncert.
V sobotu 3. října se v Divadle Boženy Němecové ve Františkových Lázních uskutečnil právě další ze společných koncertů. Hosty programu potěšili nejen mladí umělci, ale i pedagogové.
Během své čtyřdenní návštěvy se skupina šestnácti školáků z polské umělecké školy v doprovodu šesti pedagogů podívala například také na hrad Seeberg, prošla se rezervací Soos, zajela se podívat na relikviář do Bečova a samozřejmě nechybělo ani koupání v místním aquaforu.
Polským dětem se v lázních opravdu líbilo. „Já jsem ubytovaná u české rodiny v Chebu,“ pověděla desetiletá Weronika Maklewitz. „Včera jsem se dokonce vykoupala v bazénu, hrála jsem na klavír a foukací harmoniku a nakonec jsem si ještě zacvičila v posilovně,“ podělila se o své zážitky.
Některé z dětí doslova nadchla návštěva přírodní rezervace u Nového Drahova. „Na Soosu mě fascinovaly modely pravěkých ještěrů,“ řekl dvanáctiletý Mateusz Kinal. „V hostitelské rodině jsme poté měli studenou večeři. Jedli jsme téměř vše, co dům dal. Velice mi zachutnalo hroznové víno. Nakonec jsem si zahrál i na Playstationu,“ doplnil.
Jazykovou bariéru mezi Čechy a Poláky pociťovaly zejména starší děti. „Rozumět českému jazyku je pro mě trochu složitější,“ pověděl čtrnáctiletý Tomasz Wierzba. „Ve své hostitelské rodině se dorozumívám převážně anglicky.“
VLADIMÍR KUČERA, JAN BURIÁNEK