„Tito umělci k nám zavítali z Čech, Moldavska a Polska. Všichni jsou malíři a všichni pracují hlavně klasickou technikou malby na plátno, takže malba na porcelán pro ně byla naprosto novou zkušeností, objevováním nových dimenzí, nových světů, materiálů a možností. Myslím si, že se to všem umělcům neskutečně povedlo a každý z nich má bezpochyby svůj vlastní rukopis, takže když se rozhlédnete, tak si myslím, že je od sebe i poznáte,“ komentuje výsledek workshopu externí designérka Lenka Sárová Malíská

„Porcelán je taková velmi speciální dáma, která k sobě každého nepouští a je to velká výzva, jíž je potřeba překonat. Člověk musí mít pokoru před materiálem, protože máte před sebou takový krásný, čistý porcelán a bojíte se, že každým tahem něco zkazíte. Navíc tady nikdy nevíte, co vyjde z pece, do posledního okamžiku pracujete s neznámou. Vždy jsem překvapený a napjatý. Zrovna jsem přiletěl z Řecka, a když se podíváte na mou práci, tak to Řecko z toho přímo dýchá,“ popisuje své dílu jeden ze zapojených umělců Teodor Buzu.

Malíř a grafik Vít Pavlík také pracoval s porcelánem poprvé. „Vycházím ze svých projekčních fotografií. Fotím akty s tím, že projektorem promítám různé motivy na tělo, takže jsem si nechal připravit tiskovou šablonu, aby se na glazuru zatavila. Jsem moc rád, že jsem tady byl, protože je to něco nového. Byla tu skvělá atmosféra a samozřejmě jsme šťastní, že jsme si mohli vyzkoušet technologie, se kterými jsme se setkali úplně poprvé v životě,“ uzavírá.

Vernisáže se zúčastnil i generální ředitel firmy Thun 1794 Vlastimil Agrman, který se ohlédl i do historie společnosti. „Firma má sto let a její tradice je opravdu obrovská. Rozhodně je na co navazovat,“ ví Agrman.

Český porcelán z Nové Role je výjimečný díky tuzemským surovinám a také díky tomu, že se pálí na vyšší vypalovací teploty, a to 1400°C. Je to takzvaný tvrdý porcelán a tím se odlišuje od jiných evropských výrobců. Navíc Thun rok od roku získává čím dál lepší renomé.

Porcelánka to přitom v minulosti neměla vůbec jednoduché. „Porcelán si prošel i těžká léta, kdy přežil jak první, tak i druhou světovou válku, dokonce i režim, který také nebyl příliš nakloněný této výrobě, protože to byla taková popelka. Lehký průmysl nebyl tenkrát státem podporovaný, takže to v té době šlo spíše od desíti k pěti. Po roce 1989 přišel určitý zlom, protože se porcelán mohl vyvážet i do zahraničí a továrna šla technologicky nahoru. V roce 2008 ale prošla insolvencí, s novými vlastníky se však podařilo firmu restartovat a od té doby pozorujeme zázračný růst. Fabrika se modernizuje, stává se důležitým evropským hráčem. Uvidíme, co ukáže dalších 100 let,“ popisuje.

K tradičnímu českému porcelánu si našla cestu i legendární česká pohádková postavička Krtečka. „Licenci jsme dostali ještě přímo od Krtečkova autora, pana Müllera. Dokonce jsme ho navštívili osobně v Praze. Říkal, že by byl nerad, aby se jeho Krteček zprofanoval. Chtěl od nás vzorky, chtěl podrobně vysvětlit, kam všude bude Krteček pokládán a každý sortiment chtěl odsouhlasit. Musím uznat, že když jsme pro něho kolekci s Krtečkem připravili, tak byl naprosto nadšený a říkal, že nám dá licenci s radostí a získali jsme ji exkluzivně pro české země, Německo, Švýcarsko a dodnes ji máme. Krteček válcuje bez konkurence všechny dětské postavičky, a to bezesporu,“ dodává generální ředitel Thunu.