I tento den byl vhodný na předpovídání budoucnosti a zároveň bylo třeba rámusem zahnat zlé síly. Původně pohanská tradice vykuřování obydlí se přeměnila do církevní, kdy ho kněz zároveň posvětil a nad dveře nakreslil kříž s písmeny CMB (Christus Mansionem Benedicat), tj. Bůh žehnej tomuto domu. Později se ujalo vysvětlení, že jde o první písmena jmen tří králů. Na Chebsku bývalo zvykem připsat i letopočet.

Kdysi chodívali po městě i na venkově zpěváci s novoročními písněmi (Gellerer), později to byli koledníci zvaní Sternsinger – zpěváci s hvězdou, tři králové. Obcházeli oděni do staré bílé košile a na hlavě sáček od mouky. První dva měli červeně nalíčené tváře, třetí je měl od sazí a nesl berlu s pestrobarevnou hvězdou.

Písmena CMB napsali nad dveře obytných budov, ale i chlévů a někdy i na holubníky posvěcenou křídou, která se světila v tento den spolu s vodou, cibulí, česnekem a solí. Posvěcená cibule a česnek se zavěšovaly na ochranu proti zlým duchům ke vstupním dveřím nebo ke kamnům, kde nasály nemoci a bránily čarodějnictví. Svěcená sůl a voda se používaly například při stloukání másla, dávaly se také otelené krávě nebo nemocným zvířatům a u lidí se používaly jako lék proti horečce a bolesti v krku.

Voda svěcená na Tři krále měla vydržet sedm let i déle, aniž by se začala kazit. Po svěcení se jí pro požehnání pokropily budovy i dvůr a také pole, kropila se i prodávaná či kupovaná zvířata a člověk se nádobky s vodou dotkl při každém vstupu nebo odchodu z místnosti.

Markéta Plevná Šalátová