HRAD A ZÁMEK BEČOV NAD TEPLOU

Velmi přísná protipožární opatření mají na hradě a zámku v Bečově nad Teplou. Tato památka je navíc modelovým pracovištěm Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje a pravidelně se zde podle slov zástupkyně kastelána Markéty Kolářové konají velká cvičení. „Máme samozřejmě rozvody vody, čidla, funkční hydranty, a navíc i požární nádrž, která byla vybudována už v roce 2010 a v roce 2015 jsme za ni dostali i ocenění,“ sdělila zástupkyně bečovského kastelána s tím, že poslední velké hasičské cvičení se v Bečově nad Teplou konalo v loňském roce.

ZÁMEK KYNŽVART

Všechna možná opatření mají také na zámku Kynžvart. „Spolupracujeme nejen s hasiči, ale celou řadou odborníků a také máme nasmlouvaného preventistu,“ uvedl kastelán kynžvartského zámku Ondřej Cink. „Nebezpečí požáru se nedá nikdy zcela vyloučit, ale ze statistik víme, že hlavními příčinami je lidský faktor nebo třeba závada na elektroinstalaci.“ A právě na tato rizika se v zámku soustřeďují. Prevence v Kynžvartu začíná u proškolování nově nastoupivších zaměstnanců, ale i v periodickém opakování školení pro dlouholeté zaměstnance. Samozřejmostí jsou také pravidelné revize. „Protože jsme zařízení otevřené návštěvníkům širokého spektra, snažíme se preventivně působit i na ně, od vyvěšených cedulek až po vymáhání návštěvního řádu či protipožárních směrnic,“ řekl Ondřej Cink. V nejcennějších částech zámku, kde jsou exponáty, je instalována elektronická požární signalizace. „V případě Kynžvartu se podařilo získat finance na kompletní modernizaci celého zařízení, je to velmi důležitý prvek celého systému, který by nám měl včas ohlásit případné ložisko požáru a významně urychlit zásah,“ uvedl. K urychlení zásahu při případném požáru zcela jistě pomáhají také pravidelná cvičení, kterých se zúčastňují profesionální i dobrovolní hasiči.

HRAD LOKET

Kompletní protipožární systém napojený na pult centrální ochrany Policie ČR chrání i hrad Loket. „Pod střechami je protipožární zabezpečovací systém a ve všech místnostech kombinovaná čidla,“ sdělil ředitel hradu Václav Lojín. Každoročně hrad prochází povinnými prověrkami a prohlídkami. Před měsícem tu HZS ze Sokolova provedl hloubkovou požární kontrolu a všechno bylo v naprostém pořádku. Největším problémem Lokte je úzká brána, kterou neprojedou hasiči s cisternami. „V místech parkoviště u hradu je požární přečerpávací stanice, zásobník, posilovací stanice a čerpadla. Cisterny, které přijedou, se mohou připojit, zaplní suchovody a vytlačí požární vodu na nádvoří,“ popsal ředitel. Probíhají i pravidelná cvičení, ať už nedávné celokrajské, nebo každoroční menší například s loketskými hasiči. Svůj „křest ohněm“ už má Loket za sebou. „Vznítily se hadry napuštěné ředidly. Čidla okamžitě reagovala a do několika minut byl pak požár uhašen,“ vzpomněl ředitel.

UNIKÁTNÍ APLIKACE

„Požáry historicky památkových objektů jsou jedny z nejsložitějších zásahů, se kterými se hasiči mohou potkat,“ řekl mluvčí krajských hasičů Martin Kasal. Podle jeho slov je to dáno několika faktory. „Tyto objekty jsou zpravidla velmi špatně přístupné pro zásahovou techniku, orientace a pohyb zasahujících uvnitř těchto objektů jsou velmi složité, především střešní konstrukce historických objektů jsou z vysoce hořlavých materiálů,“ přiblížil faktory komplikující zásah mluvčí. Pokud se jedná o objekty v městské zástavbě, je zde dostupnost pro zasahují lepší, ale zpravidla historická centra měst a obcí neumožňují dostatek prostoru pro potřebné množství zásahové techniky. „V Karlovarském kraji splňuje všechna vyjmenovaná nebezpečí například hrad v Lokti nebo hrad a zámek v Bečově nad Teplou.“ A právě ve spolupráci s bečovským hradem a zámkem vyvíjejí karlovarští hasiči unikátní pomůcku. „Od roku 2018 společně vyvíjíme unikátní aplikaci, která posouvá dokumentaci zdolávání požárů vybraného objektu do digitální sféry. Tento systém má sloužit jako pomůcka velitele zásahu a převádí papírovou formu dokumentace zdolávání požárů do digitální formy a 3D prostředí,“ řekl Martin Kasal. Systém má být použitý pro objekty a areály, kde jsou složité podmínky pro zásah, je nedostatečná nebo chybějící dokumentace samotného stavu, jsou zde vysoké hodnoty samotné památky či mobiliáře a předpokládá se v případě požáru evakuace osob a předmětů. „Každý objekt před zanesením do aplikace musí projít důkladnou přípravou. Zmapovaný objekt je přenesen do 3D programu, kde je vytvořen digitální model,“ popsal složitost procesu mluvčí. Velitel zásahu poté s využitím aplikace například v tabletu nebo notebooku může virtuálně procházet jednotlivé úseky objektu a tím má možnost efektivněji rozhodnout o způsobu vedení zásahu. „V dosavadním vývoji aplikace byl všemi prostředky zmapován hrad a zámek Bečov. Byla připravena i zkušební verze aplikace samotné. Pro dokončení záměru je nutné sehnat finanční prostředky pro vytvoření ostré verze aplikace, což je úkol pro externí vývojářskou firmu,“ sdělil Martin Kasal. Odhadované náklady jen na vytvoření aplikace jsou dva miliony korun. Následně by vybrané památky hasiči zdokumentovali skenery, drony a kamerami a převedli do 3D modelů pro aplikaci. Výběr památek zařazených do aplikace by společně s hasiči řešil Národní památkový ústav. V současné době začal s hasiči z Karlovarského kraje spolupracovat také Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, který připravil žádost o dotaci z evropských fondů na vývoj samotné aplikace. V případě přidělení finančních prostředků z dotace by v průběhu letošního a příštího roku došlo k finální úpravě aplikace a zavedených vybraných historických památek tak, aby aplikaci mohli začít hasiči naplno využívat. Památky jsou v případě vypuknutí požáru objektem, kdy zvládnutí události je pro hasiče nesmírně složitým úkolem. Vyvíjená aplikace nespasí všechny historické památky, může ale značným způsobem ovlivnit průběh zásahu a poskytnout veliteli zásahu pomůcku pro efektivní vedení zásahu, a tím uchránění co největších hodnot daného objektu.

„Kromě vývoje této nové aplikace hasiči připravují pravidelně cvičení na simulovaný požár největších historických památek v kraji,“ dodal Kasal.