Ze soboty na neděli přecházíme na letní čas. Oficiálně je tomu tak od roku 1979, kdy jsme jako ČSSR letní čas přijali. Přechod na letní čas by měl mít za následek zvýšení produktivity obyvatelstva a snížení spotřeby energií v letních měsících. Od roku 1996 je letní čas prodloužen o jeden měsíc, a to až do posledního víkendu v říjnu. Při přechodu na letní čas každý reagujeme jinak. Může se to projevit únavou, nesoustředěním, nebo naopak přebytkem energie u našich ratolestí.

Zeptali jsme se Aleny Kroupové, vedoucí Mateřské školy PAPRSEK v Karlových Varech, jak na tuto okolnost reagují děti:

„Děti toto období snášejí lépe než dospělí. Je sice pravda, že jsou zhruba týden po přechodu na letní čas unavené a rodiče je kolikrát vodí do školky déle, ale na jejich aktivitě se to nijak zvlášť neprojevuje. Z vlastní zkušenosti s vnukem vím, že se mu hůře vstává, ale rychle se s tím vyrovná. Já osobně bych uvítala, kdyby se čas převáděl z pátku na sobotu.“

Na ZŠ Konečná Karlovy Vary nám zástupce ředitele Jiří Chmelík sdělil, že rapidní nárůsty pozdních příchodů neevidují: „Výjimečně se vyskytnou dva až tři případy, kdy žáci přijdou s omluvou, že si zapomněli přeřídit budík, ale o nic dramatického se nejedná. Změna času se spíše projevuje únavou vyučujících,“ konstatoval Chmelík.

Statistiky rovněž hovoří o tom, že v období těsně po změně času na letní je zvýšené procento nehodovosti. Podle Milana Křimského, vedoucího karlovarského dopravního inspektorátu, však tento nárůst není v regionu enormní.

„Ze statistik našeho oddělení nevyplývá, že by motoristé v tomto období havarovali častěji,“ potvrdil Křimský. (pit)