Primář interny chebské nemocnice Stanislav Adamec přitom už 9. ledna upozorňoval na blížící se pohromu. Volal o pomoc a varoval před tím, že nemocnice musí vybírat, kdo dostane intenzivní péči a kdo ne. Svým prohlášením vzbudil velký poprask.
Když týden nato vedení Karlovarského kraje, který je už přes měsíc nejvíce zasaženým covidovým regionem a kvůli přetíženým kapacitám krematoria muselo být nasazeno i mobilní, hovořilo o nedostatku vakcín pro zdejší region, vysloužil si kraj od premiéra nálepku historicky nejhoršího kraje ve všem.
Jaký máte ze současného vývoje pocit? Varoval jste před tím už téměř před dvěma měsíci…
Tak trochu cítím zadostiučinění. Stejně ale opatření, která vláda předvádí, jsou podle mě polovičatá. Lockdown se měl týkat i podniků. Měly se masivně testovat, když už je stát nechce zavřít, chápu, že to má ekonomické důsledky. Ale aby nakonec ten účet kvůli těmto polovičatým řešením nebyl mnohem vyšší, než kdyby tři neděle nebylo zavřeno.
Faktem je, že se tři nejpostiženější okresy měly zavřít řádově o tři týdny dříve, než se to stalo. Ochránit Prahu už se asi nepovede, bohužel. Pokud to v ní vypukne velkou silou, pak nastane kolaps zdravotnictví v přímém přenosu, protože jakmile Praha nepokryje své nemocné, tak nevím, zda ostatní regiony jí budou moci pomoci. Pokud bude v Praze sto tisíc nakažených, tak to vygeneruje tisíc intenzivních pacientů a tisíc intenzivních lůžek v republice volných v tuto chvíli prostě nebude.
A jaký na tom má podíl britská mutace viru? Dalo se vůbec takové situaci předejít?
Určitě. Jsem toho názoru, že se zaspalo. Zaspala asi hygiena, protože se mělo sekvenovat. V oficiálních tabulkách, co jsem měl možnost vidět minulý týden, byl Karlovarský kraj ohledně britské mutace šedivý, jako že se neví… To je komické, protože se ví, že tu britská mutace je, ale není to z českých dat. Němci nám osekvenovali asi 34 pendlerů a všichni měli pozitivní britskou mutaci. Takže víme, že minimálně u těch pendlerů britská mutace byla. A dodnes hygiena tu sekvenaci neudělala. Dodnes nevíme, kolik procent nakažených britskou mutaci má. Čekal bych, že vláda bude mít tým odborníků, kteří by alespoň v daném místě udělali vzorky a sekvenací zjistili, jaké mutace tam jsou. Z toho se měly vyvodit zásadní důsledky. A ty mohly přijít minimálně o 14 dní dříve, kdy bylo ještě co zachraňovat. Uzavření hranice mezi Sokolovem a Chebem, které byly stejně postižené, mi přišlo jako zbytečné.
Myslíte si, že lidé nařízení dodržují?
Nedodržují. Chybí bohužel represivní část. Je hezké něco vyhlásit, ale když to většina lidí nedodržuje, tak je to těžké. Proto jsem pro udělování pokut. Je to bohužel jediné řešení. V první řadě to měl lidem stát vysvětlit, proč se tak děje. Máme tu jiné kampaně, za které se vyhazují peníze, například Besip. Stát měl udělat kampaň, ve které měl říci, že tu máme jiný covid a že jde do tuhého a že je potřeba opatření dodržovat. Samozřejmě za předpokladu, že budou smysluplná, aby měla svou logiku, a ne že po lese budeme běhat v respirátorech. Mělo by to mít hlavu a patu, což se neděje. Ne všichni to chápou, ne všichni mají vysokoškolské vzdělání. A pak se na internetu objevují názory, které situaci zlehčují. Sám jsem četl příspěvky, že v nemocnici leží covidoví pacienti jen kvůli tomu, že za to máme větší příplatky. A přitom vůbec tihle lidé netuší, jak ti pacienti v nemocnicích vypadají. My se opravdu důsledně snažíme, aby v nemocnici byli jen ti, co to skutečně potřebují, těch lůžek není nazbyt. Ti lidi to ale nechápou. Snad kdybychom jim natočili reportáže z různých nemocnic, možná že to by bylo řešení, jak je přesvědčit, že tohle už není legrace.
Situace v kraji stále není dobrá…
Ano, postižení jsou stále mladší a nejvíce dnes opravdu umírají padesátníci. Sedmdesátníci se prakticky na ventilátor už nedostanou, protože mají k tomu řadu jiných vedlejších chorob, stejně nemají šanci. Tak to dnes bohužel vypadá. Teď se nákaza šíří od severu a západu směrem k Praze. Slaný už zažil malou ochutnávku toho, co to umí. A to gró teprve přijde.
Myslím, že má Praha a Středočeský kraj takový týden, maximálně dva, než to přijde ve velkém sem. A pak uvidíme, jak se s tím vypořádají. Mají přitom robustnější zdravotní systém než Karlovarský kraj. Přiznávám, že se bojím, co to pak přinese celému zdravotnictví.
Nám se nyní trochu ulevuje, situace začíná být v kraji lepší. Ale i ta nabídka vozit pacienty do Německa měla přijít dříve. My jako kraj už to asi nebudeme využívat. Navíc Německo kapacity bude za chvilku zřejmě také potřebovat. Když to bylo smysluplné, tak se nám nabídky nedostalo, respektive nabídky by se nám dostalo, ale nedostalo se nám povolení vlády.
V jednom rozhovoru jste řekl, že by premiér měl odstoupit. Stojíte si za tím?
On se sám personifikoval, že je zodpovědný za očkování, tak jestli se to plně nedaří splnit a jestli je to selhání celého toho systému, tak by z toho měl někdo vyvodit důsledek. Nemyslím si, že je to jen věcí ministra zdravotnictví, a když pak premiér přijde a řekne, že to takto nebude, tak pak je odpovědný on. V normální společnosti by on měl zodpovědnost převzít a odstoupit. Ale on nám vysvětloval, že to nikdy nikdy neudělá. Teď nám také ukázal, že sice chyby udělal, ale že je krizový manažer a že všechno umí.
Zpět ještě k těm pendlerům. Zmínil jste, že u nich Němci sekvenovali britskou mutaci…
Neříkám, že za to mohou. Ale situace v Německu je taková, že zatímco se pendleři testují každé dva dny, tak do těch fabrik chodí Němci, kteří otestovaní nejsou, pokašlávají, mají příznaky covidu, a přesto jsou v práci. Asi v tomto směru Německo nebylo úplně košer vůči pendlerům. Problém spíše vidím v tom, že se lidé na Chebsku potkávali i na trzích, nebyli chráněni a městská policie to neřešila. Je to asi kombinace mnohého, a proto zůstává otázkou, jak se k nám britská mutace dostala. To nikdo neví, není ani vyloučeno, že s ní někdo přiletěl z Velké Británie, byla potvrzená ale i v Berlíně. Pacient nula se už asi těžko zjistí.
Funguje vůbec trasování?
Bohužel víceméně nefunguje. Průměrně jeden člověk udá jeden kontakt a víme, že to tak ve skutečnosti není. Každý těch kontaktů má pochopitelně mnohem více. Je to selhání celého systému trasování. Lidé nejsou motivováni, a navíc to berou jako práskání na ostatní. Zkrátka kontakty neprozradí, a celý systém trasování tak ztrácí smysl. Příkladem toho je jihoafrická mutace, která se poprvé objevila v Brně, a ví se, že už ji nějaké dítě ve školce mělo 8. února, ale ven se to dostane až na konci února, a není tak vytrasovaný prvotní zdroj. Nedostatečná je podle mě nejen účast odborníků v tomto směru, ale i praktici by se měli více zapojit.
Co tím konkrétně myslíte?
V tom vidím největší selhání. Praktici sami říkají, že nevědí, co mají s covidními dělat, že nevědí, jak je léčit, někteří jsou schovaní a s pacienty komunikují jen přes telefon nebo internet. Neříkám, že všichni. A přitom o té chorobě se rozhoduje v prvním týdnu, když přijdou do nemocnice, tak už je pozdě. Většina léků, které zabírají, zabírá v tom prvním týdnu. Praktici poradí lidem, ať si vezmou paralen, a když to nepřejde, tak mají jít na test. Tento scénář slyšíme od hodně pacientů. Stát nebo Ministerstvo zdravotnictví by proto měly dát apel, aby se tato nemoc začala řešit už v primární fázi. Máme kanadskou studii o kolchicinu, která tvrdí, že snižuje mortalitu až o 40 procent u pacientů, již se léčí doma, pokud se podá včas. Nic z toho se neděje. Zkoušeli jsme to, ale ty léky nejsou ani k dispozici, lékárny je nemají. A to je chyba státu, že je nezajistí.
Opravdu může kolchicin výrazně pomoci?
Ano, studie sice ještě není u konce, ale zúčastnilo se jí asi 4000 lidí. Když vím, že kolchicin nemá tolik vedlejších účinků, třeba jen průjem, tak bych ho nasadil. Kdyby praktici v prvním týdnu nemoci namixovali lidem vitamíny se zinkem i s kolchicinem, tak můžou snížit nálož v populaci a snížit zatížení nemocnic. Do těch pak přicházejí lidé po čtrnáctidenním marodění doma, kdy mají rozsáhlý zápal plic a kdy už my s tím v podstatě nemůžeme prakticky nic udělat. Všichni řeší, jak nosit roušky, to je A, ale už nikdo neřekl B, a to pojďme to zachytit včas.