Ve svých dvaatřiceti letech má za sebou manželství s alkoholikem, jeho tragickou smrt, ale také rok trvající domácí násilí ze strany partnera, který neváhal vytáhnout nůž, když mu nechtěla dát další peníze na drogy. Křik, hádky, agresivní chování, psychický nátlak a vyhrožování, jemuž často byly svědky i děti, které se postavily mezi ni a útočícího partnera. Situaci nezvládla a skončila také na drogách. Dá se říct, že ze dna ji vytáhlo až sokolovské intervenční centrum.

Manžel paní Evy tragicky zahynul před téměř pěti lety. Ale ani soužití s ním nebylo idylické. „Manžel, když se napil, byl agresivní, rozváděli jsme se, což neunesl a vzal si život,“ vzpomíná. Z manželství s ním jí zůstaly dvě děti. Náhodně si našla nového přítele a otěhotněla brzy znovu. „Bral drogy, nevěděla jsem to. Chtěl po mně všechny peníze. Řval na mě, že buď mu je dám, nebo mi vytříská všechny okna. Když jsem mu řekla, že mu je nedám, vzal nůž a začal s ním chodit po bytě. Bála jsem se, že z pokoje vyjde některé z dětí, tak jsem mu je radši dala. A takhle to bylo pořád dokola,“ vzpomíná ještě dnes se slzami v očích. „Musela jsem dělat to, co chtěl. Když jsem odmítla, bil mě, řval, rozbíjel nábytek, bála jsem se o děti. Nejstarší dcera, když slyšela křik, postarala se o mladší, někdy si stoupla i přede mě a bránila mě. Jí neublížil. Když jsem ho vyhazovala z bytu, začal dělat hrozný rámus.“

Přišla tak o bydlení v podnájmu, kde kvůli ní lidé psali petice. V dalším bytě už lidé rovnou volali policisty. Dostala se do azylového domu a tady jí nejen pomohli s bydlením, ale oslovili i Intervenční centrum, které se postaralo a stará dodnes. Je psychicky na dně, žije z podpory, stará se sama o čtyři děti, je drogově závislá. Bojí se lidí, bojí se zvednout telefon a otevřít obálku s dalšími účty. Je přesvědčená, že selhala. O pomoc si říct neumí, jsou to právě pracovnice Intervenčního centra, které volají a ptají se. „Pomáhají mi s placením, jídlem, pravidelně volají, jestli něco nepotřebuju. Rozbalí se mnou obálky. Když jsem zjistila, že jsem znovu těhotná, půl roku jsem nechodila ven ani na prohlídky. Paní Eva mě odvedla k doktorovi, zařídila mateřskou,“ říká s vděkem v hlase.

Tato služba působí v našem kraji již deset let a za tu dobu pomohla stovkám klientů. „Naším cílem je napomoci člověku ohroženému domácím násilím porozumět situaci, v níž se nachází, najít životní jistoty, o které by se mohl opřít, a podpořit tak jeho dovednosti a kompetence vedoucí k řešení této velmi nelehké situace,“ vysvětlila Eva Chalupníková Doležalová, vedoucí Intervenčního centra v Karlovarském kraji pro osoby ohrožené domácím násilím a nebezpečným pronásledováním. Osoby, jimž je služba Intervenčního centra určena, jsou osoby ohrožené domácím násilím, tedy vystavené násilnému chování ze strany osob blízkých či osob žijících s nimi v jedné domácnosti, bez omezení věku. „U osob mladších 18 let spolupracujeme s orgánem sociálně právní ochrany dětí,“ doplnila. Intervenční centrum poskytuje osobní, telefonické či písemné konzultace uživatelům či zájemcům o službu a zprostředkovává jim návazné odborné služby. Provozuje ho nezisková organizace Pomoc v nouzi. Hlavní pracoviště se nachází v Sokolově a další pobočky jsou v Karlových Varech a Chebu.

„Jsem šťastná, že to všechno skončilo a že je to za mnou, ale pořád je to tam, je to ve mně,“ dodala paní Eva, kterou v nejbližší době čeká léčení.

Kontakty a informace:

www.pomocvnouziops.cz – odkaz Intervenční centrum

Tel.: 359 807 001, 736 514 095

e-mail: domacinasili@pomocvnouziops.cz