Byl to ruský pilot Slavorosov, který tu ukázal podivuhodnou novinku a značnou dávku odvahy. Vynález motorového letadla přišel z Ameriky. 17. prosince 1903 provedli bratři Orville a Wilbur Wrightové v Severní Karolině první úspěšný let. Uletěli padesát metrů za dvanáct sekund. To byl i první letecký rekord. V roce 1905 uletěli už 45 kilometrů a na podzim 1911 předvedli své letadlo ve Vídni před stařičkým mocnářem Františkem Josefem I. Rozvoj letectví byl nesmírně rychlý.

25. července 1909 přeletěl Francouz Louis Bléroit Lamanšský kanál. A tři roky nato přijíždí do Mariánských Lázní ruský aviatik Slavorosov s aeroplánem Bléiota, aby předvedl nový vynález. Ale už v roce 1910 se konaly v Karlových Varech předváděcí lety na závodišti koní, ale nebyly úspěšné. Podobné představení se připravovalo na hřišti v Malesicích u Plzně a bylo centrem zájmu celých západních Čech. V roce 1910 mariánskolázeňský masér z Prahy, který tu pracoval o sezóně, pan Benda, prý vynalezl letoun s rotujícími křídly. Letadlo dokonce vystavoval, ale o skutečném letu tohoto vynálezu nejsou zmínky. V roce 1911 nebyly žádné zprávy z města o letectví. Zato v roce 1912 přišel mocný impuls v podobě letu Rusa Slavorosova.

Pan Ruppert z Mariánských Lázní vzpomínal, jak jednoho letního rána 1912 se objevil na rampě nádraží vagón s obrovskou bednou.

Nápis ´Aeroplan´ na bedně lidem nic neříkal, slovo bylo téměř neznámé. Špeditérská firma otevřela bednu a vyložila podivné zařízení. Ale to už po městě letěla zpráva, že se příští sobotu konají první lety na louce pana lékárníka Brema.

Slavorosov získal už řadu prvních cen na leteckých mítincích.

Na veliké louce u Almu byla postavena dřevěná tribuna. Konání letů oznamoval červený praporek na hotelu OTT (dnes Pacifik). Pokud se objevil černý praporek, vzhledem k dešti nebo větru se odložil let na další den. Na letecké ploše bílý praporek oznamoval zahájení a ukončení letů. A tak v neděli 4. srpna 1912 se vydalo obrovské procesí zvědavců z Mariánských Lázní vzhůru k Almu. Město bylo na nohou. Louka se zaplnila až po okraj lesa a diváci viseli i na stromech. Když přišel pilot Slavorosov ke stroji, usedl do sedadla, dal roztočit vrtuli a letoun se vmžiku rozběhl po louce, náhle se kola odlepila od země, otáčel se a zase přistával.

A znovu se letadlo rozběhlo a vyletělo, potřetí, počtvrté, jako by se nemohlo nabažit své moci. Před každým letem se Slavorosov pokřižoval a krátce se pomodlil, což vyvolalo hluboké pohnutí u obecenstva. Při doletu se hrnuli diváci k letadlu, aby mohli spatřit hrdinu zblízka. Handicap měly ženy v úzkých sukních, jak předpisovala tehdejší ženská móda. Nejedna upadla do vlhké trávy.

Pramen: Richard Švandrlík