Český červený kříž v Chebu opět prostřednictvím svého ředitele Stanislava Flettera přináší další radu. Tentokrát na téma vnější krvácení.
„V cévách dospělého člověka je 4,5 až 6 litrů krve, u dítěte asi 8 procent tělesné hmotnosti,“ říká.
„Pokud dojde k náhlé ztrátě jedné třetiny objemu krve, je ohrožen život člověka. Proto se v první pomoci musíme postarat o co nejrychlejší zastavení krvácení i za cenu toho, že bychom nedodrželi sterilitu prostředí.“
Tepenné krvácení
Příznakem je jasně červená pulzující krev stříkající z rány. Pokud jsou porušeny velké tepny (krční, pažní, stehenní), může člověk vykrvácet za 60 až 90 vteřin. První pomocí je stisknout tepnu prsty přímo v ráně a vyčkat příjezdu lékaře, tlačit na ´tlakový bod´, či přiložit tlakový obvaz. „Přiložení tlakového obvazu by měli všichni lidé ovládat,“ upozorňuje Fletter.
Teprve poslední možností je použití škrtidla. „Tento způsob není příliš šetrný a používá se ve vymezených případech – při otevřené zlomenině, když stále prosakují vrstvy tlakového obvazu, při amputátech a když je v ráně cizí těleso,“ vypočítává. „Zaškrcovadlo se přikládá nad ránu směrem k srdci přes oděv a zaškrcená část končetiny se musí chladit. Na samotné zaškrcovadlo se napíše čas přiložení.“
Žilní krvácení
Příznakem je tmavá krev volně vytékající z rány. Většinou nevede k bezprostřednímu ohrožení života. První pomocí je přiložení tlakového obvazu na stále zvednutou končetinu.
Vlásečnicové krvácení
Neohrožuje život člověka. Jedná se o drobná poranění nejjemnějších cévek v kůži (řezné rány, oděrky, tržné rány). Krvácení se po chvíli samo zastaví.
„Z pohledu ztráty krve není nebezpečné,“ doplňuje Fletter.
