„V Chebu cvičí někteří lidé své psy pomocí elektronického obojku. Víte, co takové zařízení dokáže? To je týrání!“ Takový telefonát přijala v uplynulých dnech naše redakce od jedné ochránkyně zvířat, která se však odmítla představit. Přestože je v redakci Chebského deníku zvykem, že se anonymními zprávami nezabýváme, v tomto případě jsme udělali výjimku a o pravdivosti těchto slov jsme se jeli přesvědčit osobně. „Vím o tom, že jedna členka našeho kynologického klubu opravdu tuto metodu u svého psa používá. Jedná se o to, že pes v přírodě útočil na volně se pasoucí domácí i divoká zvířata a všechny dosavadní postupy, jak ho takovému chování odnaučit, selhaly,“ řekla vedoucí chebského kynologického klubu Pavla Dobiášová. „Se svým zvířetem však majitelka cvičí pod dohledem odborníků, za kterými pravidelně dojíždí do jiného okresu.“
Striktně proti elektronickému obojku nejsou ani specialisté, kteří se výcvikem a výchovou psů zabývají už mnoho let.
„Psům se věnuji už hezkou řádku let a sám jsem si vyzkoušel, jaké je použití takového zařízení v praxi,“ řekl Karel Stehlík z kynologického cvičiště Brit v Bohutíně, který se zabývá výcvikem, převýchovou a výchovou psů všech plemen a poradenstvím v oblasti kynologie, agility a canisterapie.
„Nejsem proti tomu. V žádném případě se nejedná o týrání zvířat, pokud se používá v oprávněných případech, pod odborným dohledem,“ míní Karel Stehlík. „Vtip je v tom, že pokud pes nereaguje na pokyny psovoda, obojek nejprve vydá signál, jakési upozornění a teprve pokud pes ani tehdy neuposlechne, přijde trest. To může být slabý úder elektrickým proudem z baterie, nebo třeba vodní sprška. U některých plemen pes například chytne stopu a nedá se odvolat nebo neustále štěká. V takových případech si myslím, že je použití elektronického obojku ideální.“