Zásah začal brzy ráno v Klestu u Chebu a na místě byli spolu s veterinární správou a hygieniky také hasiči a policisté. Kdo se pohyboval v ohnisku nákazy, musel na sobě mít ochranný oblek.

„Všichni zasahující hasiči, kteří z ohniska nákazy odchází, musí projít očistou a následně ze sebe svléknout veškeré věci. Ty se pak zlikvidují," vysvětlil krajský mluvčí hasičů Martin Kasal. „Na místě máme dostatek techniky i lidí na to, abychom celý zásah stihli v jednom kuse," řekl. Hasičů bylo na místě asi sto a nepřijeli jen ti chebští. „Jsou zde hasiči z Karlovarského kraje, ale požádali jsme o posily také z Plzeňského, Středočeského a Ústeckého kraje." Je totiž nutné zachovat akceschopnost hasičů na celém území kraje. „Navíc zde zasahují pouze profesionální hasiči, protože se jedná o specifický druh zásahu se specifickým vybavením a po speciálním školení," odpověděl na otázku, proč jim neasistují i dobrovolní hasiči.

Ptačí chřipka se do chovu dostala s největší pravděpodobností od volně žijícího ptactva. „Absolutně lze vyloučit vodu a krmiva," sdělila ředitelka Krajské veterinární správy pro Karlovarský kraj Mária Slepičková. A mohlo se někomu dostat nakažené maso na talíř? „Je nutno spotřebitele uklidnit, že tepelným opracováním se virus jednoznačně likviduje. Je totiž velice citlivý na teploty," zdůraznila ředitelka.

Jak konkrétně likvidace probíhá? Hasiči přenesou jednotlivé kusy z haly ven, kde je předají veterinářům. V případě menších zvířat je umístí do plastového boxu. Veterináři poté ptáky přemístí do velkého kontejneru, který je plný oxidu uhličitého, nebo oxidu uhelnatého. To znamená, že je drůbež usmrcena během zlomku vteřiny. Při likvidaci chovů na Chebsku má být odvezeno celkem devět kontejnerů uhynulých zvířat do asanačního zařízení. Celkem by mělo jít o 30 tun drůbeže.

Její slova potvrdil také mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. „Obecně platí, že při běžné tepelné úpravě drůbežího masa a vajec je chřipkový virus zničen. A to už v případě, že je dosažena teplota 70 stupňů Celsia v jádře potraviny po dobu jedné sekundy," uvedl.

Farmář, kterému patří chov v Klestu i v Poustce, přišel při čtvrteční likvidaci o 35 tisíc kusů drůbeže. Škoda tak dosahuje asi tří milionů korun. Podle Márie Slepičkové teď čeká na majitele asanace celých prostor.

„Nejdřív bude muset vydesinfikovat podestýlku, zlikvidovat ji a celé prostory desinfikovat. Následně bude muset provést zkoušku účinnosti sanitace," a doplnila, že s novým chovem bude moct začít teprve za dalších 30 dní.

Na zásah dohlíželi také hygienici. „Informujeme zasahující o klinických příznacích chřipky a o nutné desetidenní kontrole zdravotního stavu. V případě, že by měli nějaké zdravotní potíže, jsou povinni se přes operační středisko hasičského záchranného sboru nakontaktovat na dostupného pracovníka krajské hygienické stanice a nahlásit mu své příznaky," sdělila ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Karlovarského kraje Martina Prokopová. „U tohoto typu chřipky H5N8 dosud nebyl zaznamenán žádný humánní přenos," doplnila.

V druhé polovině dne se s likvidací pokračovalo v dalším chovu, který se nachází v Poustce nedaleko Františkových Lázní.

„Je velká smůla, že tato nemoc zasáhla zrovna místní podnikatele. Vím o tom, že i někteří obyvatelé obce Poustka tam pracovali. Nakolik to ovlivní jejich další setrvání v podniku, nedokáži odhadnout," řekl starosta obce Poustka Jan Ryba. „Současná situace se nemá výrazným způsobem dotknout drobných chovatelů drůbeže. Nicméně do 12. března musíme zmapovat veškerou v soukromí chovanou drůbež, a to včetně exotických ptáků, v rámci celé obce a přilehlých lokalit a kompletní zprávu následně musíme předat veterinární správě." Provést sčítání ptactva musí v ochranném pásmu také ostatní obce.
„Obešli jsme všechny chovatele a upozornili jsme je na možné nebezpečí. Od té chvíle mají všichni chovatelé drůbež v uzavřených prostorách i krmivo museli zabezpečit tak, aby se k němu venkovní ptactvo nemělo šanci dostat," dodal starosta.