Získalo totiž zvláštní ocenění za publikaci s názvem Květena Soosu a okolí od editorů Jiřího Brabce a Jiřího Velebila. A právě s Jiřím Brabcem jsme mluvili nejen o knize, ocenění, ale také o zajímavostech Soosu.

Jaká byla vaše reakce, když jste zjistil, že vaše publikace uspěla?

Zvláštní ocenění za knihu nás překvapilo a potěšilo. Jsme velmi rádi, že porota složená z historiků a výtvarníků nachází odvahu ocenit i projekty mimo svůj obor. Naše zejména botanická kniha o Soosu je v podstatě čistě naučná, nejde o nějaký umělecký či společensko-historický počin.

Říkáte, že přírodovědných projektů nebývá v soutěži Gloria musealis mnoho. Byl tam letos ještě nějaký, který vás zaujal?

Ano byl a dokonce byl oceněn druhým místem v kategorii Muzejní výstava roku 2018. Jmenoval se jednoduše „Kořeny“ a šlo o výstavu kolegů přírodovědců ze Západočeského muzea v Plzni zaměřenou na život a strukturu podzemí – půdy. Mne tato výstava nadchla. Byla založená na modelu podzemí louky, lesa, pole apod. ve 30 násobném zvětšení, kterým návštěvník prochází. Odborně, výtvarně i návštěvnicky na naprosto špičkové úrovni.

Bylo by možné takovou výstavu přivézt někdy i do Chebu?

Já jsem o tom přemýšlel, hned když jsem ji v loňském roce viděl. Jde ale o výstavu velkou rozsahem, která výrazně přesahuje možnosti našeho výstavního prostoru. A jde o funkční celek, nemá smysl ji nějak zmenšovat, dělit. Takže nevím, ale „červíček“ ve mne stále hlodá, jestli by to nějak nešlo.

Vraťme se o oceněné publikaci. Čím je květena Soosu tak zajímavá?

Zejména pestrostí biotopů. Jmenujme alespoň slaniska, rašeliniště, mokřady, louky, vodní plochy, prameniště a další. A to všechno na poměrně malé ploše a blízko sebe.

Vyskytují se na Soosu nějaké extrémně vzácné rostliny?

Ano, vyskytují, jsou to především druhy slanisek. Nejvzácnější z nich je hadí mord maloúborný, což je, jak trefně poznamenal kolega Michal Ducháček z Národního muzea, nejošklivější, ale nejvzácnější hadí mord v naší květeně.

Překvapily vás a kolegy některé druhy rostlin?

Ano. Mne asi nejvíce další vzácný slanomilný druh sivěnka přímořská. Máme ji i na obálce knihy. Její populace je v Soosu opravdu velmi bohatá, více než jsme si mysleli. Jde jednoznačně o nejbohatší lokalitu z posledních méně než deseti v České republice. Sivěnku přímořskou může vidět každý návštěvník Soosu třeba všude kolem Císařského pramene. Dalším příjemným překvapením jsou bohaté populace bařičky bahenní. I tu může každý vidět na mnoha místech podél povalového chodníku, ať mezi pokladnou a Císařským pramenem, nebo v oblasti mofet na křemelinovém štítu.