Spolu se vydali na pravidelnou procházku a šli cestami, jež důvěrně znají. Na skále prý byli tolikrát, že by je ani na chvíli nenapadlo, že by mohla být tolik zrádná. Chlapec však uklouzl na mokru a podjel dřevěné zábradlí podél cestičky.

„Stalo se to hned na začátku, jak jsme vyšli z tunelu. Na okamžik jsem se otočila a v ten moment letěl. Zábradlí nepřelézal, nic takového, šel k němu ale moc blízko. To asi proto, že tudy často procházíme. Vždycky chodíme do amfiteátru, říkáme si tam básničky a pak směřujeme dál po pěšině ke Kolowratské skále,“ popsala událost Jarouškova matka.

Když chlapec padal, prožívala matka šok. „Ježíši, Járo!“ Pak už jen hystericky volala o pomoc. Za synem se vrhla po pár vteřinách. „Jeho pád byl šíleně rychlý. Když se ocitl ve vodě, začal hrozně řvát. Já jsem přelezla zábradlí s tím, že dolů nějak slezu. Jakmile jsem se však pustila, už jsem padala hlava nehlava,“ zavzpomínala matka. „Jaroušek mi později říkal: maminko, já jsem se chtěl tak moc něčeho chytit, ale nešlo to…“

Záchrany se dočkali na kládě

Ve vodě musela žena pro syna doplavat asi čtyři metry. „Všude byla hloubka, ale Jaroušek se držel nad vodou. Měl silný pud sebezáchovy, a co mohl, natáhl krční svaly. Pak tři dny naříkal, že ho bolí krk. Také ho nadnášela péřová bunda. Ve vodě byl jako balon,“ vyprávěla matka. Vyhráno však ještě neměli, museli se dostat ke břehu. „Pořád jsme šlapali vodu, až jsem ucítila kládu. Na ní jsme čekali na záchranu. To už jsem byla zcela vyčerpaná,“ dodala.

Do bezpečí jim nakonec pomohli Kamil Pavelka a Luboš Varhan z Lokte. Na loďce nejprve odvezli Jarouška a později i znavenou ženu. „Řeknu vám, že jsem za tu řeku vpodstatě vděčná. Neumím si totiž představit, co by se stalo, kdyby tam voda nebyla,“ prohlásila.

A jak dramatickou situaci prožíval chlapec? „Bál jsem se a volal na maminku,“ řekl vážně Jaroušek. Plavat zatím neumí, rád by se to ale někdy naučil. „Akorát to umím s kruhem,“ prozradil.

Zachránce chce pozvat na oběd

V nemocnici oba strávili zhruba týden. Chlapec byl potlučený a značně podchlazený. Matka si při pádu rozsekla koleno. „Když mi sešívali nohu, tak se mě sestřička ptala – to jste skákala pro vlastní dítě? Vím, že bych tam v životě pro někoho jiného neskočila. Asi bych hledala jiný způsob,“ přiznala žena. „Syna dali do vany s horkou vodou a pak ho ještě zahřívali. První den byl úžasný, ani si neuvědomoval, že se to stalo. Od druhého dne se ale začal zhoršovat. Zvracel a měl velké horečky, které se ho držely čtyři dny. Proto jsme byli v nemocnici tak dlouho,“ vysvětlila matka. Nyní si stále vyčítá, že měla syna na skále držet. „Asi při nás stáli všichni svatí. Je to zázrak, že jsme živí. Naštěstí všechno skončilo dobře,“ oddychla si matka.

Jaroušek je stále nachlazený, s maminkou tak zřejmě zůstane doma až do konce roku. „Ráda bych se spojila s lidmi, kteří nám pomáhali. Není dne, abych na ně nemyslela. Mrzí mě, že za nimi kvůli zraněné noze nemůžu. Chci je pozvat na oběd a osobně jim poděkovat,“ zmínila s tím, že velký dík patří i ostatním – záchranářům, personálu sokolovské nemocnice, doktorům a v neposlední řadě také přátelům.

Čtěte také: Matka se vrhla ze skály do řeky pro své dítě, Zachránce navrhuje u Kolowratské skály síť