Některé obyvatele Chebska překvapil vysoký počet lidí, kteří by souhlasili s návratem fyzických trestů do škol. Rozdělili se na dva 'tábory'. První skupina obyvatel souhlasí s bitím, druhá je ale proti.

Podle odborníků je již debata 'jak trestat' nevhodná. „Pokud umím zaujmout, nemusím trestat,“ vysvětlil chebský psycholog Ján Pobežal. Pokud se mluví o škole, problémem je stále klesající autorita pedagogů. „Fyzické tresty ale nejsou řešení,“ sdělil Pobežal. „Je to sice nejjednodušší, ale ne nejlepší východisko.“ Druhým problémem škol je učení velkých skupin dětí. „Je mnohem složitější zaujmout větší počet žáků.“
Rodiče ale většinou s tresty jako takovými souhlasí. „Myslím, že mezi účinná výchovná opatření by mohlo patřit napsání referátu,“ řekla svůj názor Jaromíra Novotná z Mariánských Lázní. „Ale s fyzickými tresty nesouhlasím. Škola má učit – ne děti bít. Pedagogové mají přeci speciální vzdělání a měli by si s žáky umět poradit jinak.“ A dodala, že by učitelé měli mít šanci využívat alternativní tresty jako je úklid. „Podle mého názoru by po zametení školního dvora dítě přešly myšlenky na zlobení.“

Někteří obyvatelé Chebska fyzické tresty obhajují. „Když jsem chodil do školy, tak nám dávali učitelé rákoskou přes ruce,“ pověděl jednašedesátiletý Jiří Dvořák z Chebu. „Nemyslím si, že by to na mě zanechalo nějaký negativní vliv. Pokud by se jednalo o malý pohlavek, některým by to neuškodilo.“
A co na zavedení fyzických trestů říkají tí, kterých by se to týkalo? „Asi by se mi nelíbilo, kdyby mě pohlavkoval cizí člověk,“ řekl dvanáctiletý školák Martin z Chebu. „Myslím, že bohatě stačí, když dostanu poznámku. Snažím se pak chovat líp. Jde i o to, jak se učitel chová k nám žákům,“ potvrdil.

ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE 104/ 1991 (MEZINÁRODNĚ PRÁVNÍ DOKUMENT)

Článek 19 - Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, činí všechna potřebná zákonodárná, správní, sociální a výchovná opatření k ochraně dětí před jakýmkoli tělesným či duševním násilím, urážením nebo zanedbáváním, včetně sexuálního zneužívání, zanedbáváním nebo nedbalým zacházením, trýzněním nebo vykořisťováním během doby, kdy jsou v péči jednoho nebo obou rodičů, zákonných zástupců nebo jakýchkoli jiných osob starajících se o dítě.
Zdroj: www.mvcr.cz