Z toho 200 tisíc korun získali seismologové z Akademie věd, 100 tisíc korun šlo z Františkových Lázní a 20 tisíc korun je přímo z Geofyzikálního ústavu. Během důlních prací v loňském roce narazili odborníci už na sopečnou strusku.

„S dalšími pracemi začneme až na jaře 2018. Až sleze sníh a budeme tam moci v klidu pracovat,“ sdělil seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.

Seismologové chtějí letos štolu naposled otevřít a připravit vstup do podzemí z povrchu, horizontální šachtou. Následně ji uzavřou a další geologické práce se uskuteční výhradně pod povrchem v historických důlních štolách, které mají mít celkem 300 metrů.

„Chystáme se otevřít zhruba několik desítek metrů pro veřejnost. Jak dlouhá štola bude, nedokážeme nyní odhadnout. Ale určitě budou následovat důlní práce výhradně pod povrchem. Ven se bude hlína a další vykopaný materiál zřejmě vyvážet pomocí kladek, přesněji to budu moci sdělit, až důlní práce začnou,“ poznamenal Milan Brož.

Štola vznikla pod vyhaslým vulkánem před 180 lety a jejím účelem bylo potvrdit, že je vrch vulkanického původu. Dnes je část chodeb úplně zavalená, některé by však mohly být průchozí. V hloubce šesti metrů zaznamenali odborníci i pozůstatky sopečné strusky. Na dně jámy dokonce bagr lžící narazil zřejmě na ztuhlý vulkanický výlev. Cesty pod Komorní hůrkou sahají až do hloubky sedmnácti metrů. Odborníci vulkán v minulých měsících prověřili například georadarem.

„Dovolím si tvrdit, že se jedná o jediné důlní dílo v Evropě, které vzniklo jako vědecký experiment,“ dodal seismolog Brož.