Vyšší účet za volání nebo doplatek za teplo či vodu. To jsou příklady služeb, jejichž vyúčtování lidé často reklamují. Jak ale odborníci upozorňují, řešit takovou záležitost přes telefon se nemusí vyplácet.

Zkušenost s tím má například devětadvacetiletá Kateřina z Chebu. „Můj operátor mi začal účtovat služby, které jsem nevyužila. Když jsem zavolala na infolinku, byla jsem ubezpečena, že jde o omyl a vše bude v pořádku." K její smůle ale další vyúčtování neprostudovala, a tak promeškala lhůtu, ve které lze ze zákona vyúčtování reklamovat. Že tak učinila? Prokázat, že už službu přes telefon reklamovala, bylo prý nemožné. A není jediná se stejnou zkušeností.

„Na naši poradenskou linku se často obracejí spotřebitelé s tím, že operátor nevyřídil telefonickou reklamaci nesprávného vyúčtování či služeb. Nebo že jim byly sděleny špatné či neúplné informace. Nemáte-li záznam hovoru, budete se později jen těžko domáhat svých práv," vysvětloval Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Podle zákona o elektronických komunikacích mají lidé na reklamaci vyúčtování lhůtu dva měsíce ode dne dodání vyúčtování. Lhůta pro reklamaci vadně poskytnuté služby je stejně dlouhá, ale počíná běžet ode dne poskytnutí služby. Po této době na ni zákazníci ztrácí nárok.

„Spotřebitelům vždy doporučujeme, aby uplatňovali reklamaci písemně. Mohou tak později obsah reklamace a datum jejího uplatnění prokázat," podotýkal Lukáš Zelený.

Nevyhoví-li operátor reklamaci, lze podat námitku u Českého telekomunikačního úřadu. Tu je možné podat do jednoho měsíce od rozhodnutí operátora a za správní řízení zaplatíte poplatek 100 korun. Vždy je ale dobré pečlivě zvážit, zda jsou důkazy o operátorově chybě průkazné. Český telekomunikační úřad totiž přizná úspěšnému účastníku řízení náhradu nákladů, kterými jsou zejména náklady na právní zastoupení, hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně správního poplatku.