Vítání občánků je jednou z prvních slavností v životě narozeného drobečka. A na Chebsku začíná opět získávat na oblibě.

„U nás se Vítání koná mnoho let,“ uvedl mluvčí ašské radnice Milan Vrbata. „Poslední dobou si je lidé nenechávají ujít. Na několik posledních přišlo asi devadesát procent pozvaných rodičů.“

To, že Vítání občánků k prvním týdnům života dítěte patří, potvrdila také maminka Petra Rančevová z Chebu. O jejího synka, Vojtíška Utíkala, se seznam Chebanů rozrostl v září. „Na vítání jsme se samozřejmě těšili. Líbila se nám i jeho forma – to, jak děti ze školky recitovaly, i přiměřená doba trvání obřadu,“ popisovala. „Jediné, co mě mrzí, je fakt, že není obřadní síň bezbariérově přístupná.“ Rodiče, kteří jsou na invalidním vozíku, tak nemají šanci se slavnostního dne zúčastnit.

Obřady Vítání občánků již mají v Chebu letitou tradici. Mluvčí chebského městského úřadu Martina Kuželová sdělila, že na rozdíl od jiných měst nebyla tradice přerušená ani po sametové revoluci v roce 1989. „Velkou zásluhu na tom mají Libuše Teubnerová - bývalá zastupitelka města, kterou současné zastupitelstvo vedením těchto obřadů, přinášejících ovšem i řadu úsměvných situací, pověřilo - a pracovnice radnice Miroslava Krajcová,“ informovala Martina Kuželová.

„Vítání občánků se skutečně nedělají všude, ale mnohé úřady se k nim znovu vracejí,“ potvrdila Miroslava Krajcová. „Řekla bych, že po revoluci k nám trochu přestali chodit spíš jen tatínci s tím, že tyto obřady souvisejí s minulým režimem.“ To už je ale pryč. Ve skupinkách je vždy zváno na 40 dětí, účast bývá 85procentní. Vystoupení střídavě zabezpečují mateřské školky na Skalce a Zlatém vrchu a k varhanům roky obětavě usedá Irma Petrlíková, která v obřadní síni nechybí ani při svatbách.

„Hodně si také cením práce dobrovolnic ze Společnosti dobré vůle, které mi pomáhají v předsálí obřadní síně, kde se rodiny scházejí,“ podotkla Miroslava Krajcová. „Ráda vzpomínám na letošní srpen, kdy se tu sešla hned tři dvojčátka.“