Věž je vysoká 34 metrů a je poskládaná ze žulových kvádrů. Jedná se o další z celkem tří takzvaných Bismarckových rozhleden, které se v Čechách nalézají. Slavnostně otevřena byla v roce 1904. Zajímavostí je, že v roce 1901 získal návrh vzhledu rozhledny na umělecké výstavě v Drážďanech zlatou medaili. A stavba rozhledny vyšla tehdy na čtyři tisíce zlatých.
V 60. letech 19. století vybudovali ašští nadšenci v čele s Jiřím Ungerem na původně holém a nevzhledném kopci odpočinkovou zónu s lesním parkem, který se stal chloubou Ašska.
První záměr postavit zde i rozhlednu se objevil v roce 1874, ale ani přes finanční podporu města Aše se během následujících dvaceti let nepodařilo získat dostatečné množství finančních prostředků.
Situace se však změnila v roce 1895 u příležitosti 80. narozenin prvního německého kancléře Otto von Bismarcka. V roce 1898 byl založen Výbor pro výstavbu rozhledny, jehož předsedou byl starosta Emil Schindler a na jehož činnosti se podíleli i členové dalších spolků (Německý a rakouský spolek alpinistů, spolek pěstitelů a zkrašlovatelů, Svaz Němců v Čechách). Členové výboru vyzvali občany Aše, aby přispěli na výstavbu rozhledny, která měla být pojmenována po uctívaném německém kancléři. Brzy se podařilo shromáždit dostatečné prostředky a byl osloven německý architekt Wilhelm Kreis, který byl označován jako otec Bismarckových sloupů a jehož návrh Bismarckova sloupu Götterdämmerung (Soumrak bohů) byl vyznamenán 1. cenou asociace německých studentů a až do roku 1911 byl použit celkem 47×.
Kreis předložil celkem dva návrhy, ale oba byly zamítnuty. Teprve třetí návrh, který se od tradičního pojetí Bismarckových sloupů lišil, byl jednomyslně schválen. Tento návrh získal v roce 1901na umělecké výstavě v Drážďanech zlatou medaili. Stavbou byl v srpnu 1902 pověřen ašský stavební mistr Ernst Hausner, stavbyvedoucím byl polír Johannes Hörer ze Steinpöhl.