Pojem ´sametová revoluce´ se nyní všude přetřásá. Po třiadvaceti letech od tohoto důležitého mezníku v historii České republiky však mnoho občanů netuší, co ten ´samet´ vůbec znamenal. Chebský deník se proto vydal do ulic a ptal se občanů různých věkových skupin na to, co jim připomíná právě termín ´sametová revoluce´. Nejdřív se redaktoři zaměřili na žáky z jedné místní základní školy.

Honzík Sliško, 8 let, Cheb

„Představím si pod tím něco se sametem, ale nejsem si vůbec jistý, co by to přesně mohlo být," odpověděl.

Karolínka Smutná, 7 let, Cheb

„Lidi chtěli změnit prezidenta a policisté hodně zbili vysokoškoláky," řekla. „Všechno se tu nakonec zklidnilo," vysvětlila.

Tereza Kumová, 10 let, Cheb

„To vůbec nevím, tento pojem mi nic neříká," řekla Tereza.

Ondřej Volha, 10 let, Cheb

„Nevím přesně, byl to asi nějaký převrat v ČR, nebo tak něco," sdělil.

Jan Zhuk, 14 let, Cheb

„Nejsem si vůbec jistý," řekl školák. „Vím ale, že se tady v Čechách něco zásadně změnilo," dodal.

Ladislav Apoštol, 21 let, Cheb

„Sám si na ni vzpomínám pouze z výuky ze školy. Sedmnáctého listopadu 1989 se sešli studenti pražských vysokých škol na Albertově v Praze, aby uctili památku studenta medicíny Jana Opletala, který byl v roce 1939 zavražděn nacisty," řekl Ladislav. „Zpočátku poklidné a státem povolené setkání se pak změnilo v protirežimní stávku. Sametovou revolucí se v podstatě označuje období změn a pád komunistického režimu," vysvětlil.

Pavla Váňová, 32 let, Cheb

„Bylo mi tenkrát devět let a pamatuji si, jak v hlavních zprávách byly záběry z Václavského náměstí plného lidí, kteří zvonili klíči," řekla. „Tenkrát jsem netušila, co se děje. Dnes to vnímám jako událost, která mé a dalším generacím dala hlavně možnost vlastního rozhodování (a také s tím spojenou zodpovědnost, ke které už se ovšem každý tak rád nehlásí)," svěřila se.

Radmila Zítková, 47 let, Cheb

„Pamatuji si, že jsem tenkrát byla těhotná a čekala jsem svou první dceru Evu," sdělila. „Každým dnem jsem měla rodit, ale místo do nemocnice jsem chtěla jet bez prodlení na chebské náměstí a podpořit lid a zjistit, co všechno se děje," dodala.

Agnesa Tilšová, 63 let, Cheb

„Bylo to v roce 1989, kdy jsme se konečně začali zbavovat starého socialistického režimu a nastoupil nový politický směr, v jehož čele stál Václav Havel," vysvětlila. Studovala jsem tehdy na Univerzitě Jana Amose Komenského v Bratislavě. Bylo to pro nás celkem fajn, člověk mohl pak vycestovat. To uvítali hlavně mladí lidé. Já jsem se tenkrát podívala třeba do Anglie a podobně. Jako studenti germanistiky jsme měli jet na stáž na univerzitu v Německu, ale ta se potom bohužel zrušila," dodala.

Marie Novotná, 78 let, Aš

„Já si tu dobu vybavuji jen matně," řekla Ašanka. „Vím, že nám před ní ale bývalo lépe. Tedy alespoň mně. Nyní akorát peníze ztrácejí hodnotu, začali se potom objevovat nezaměstnaní a bezdomovci. Vůbec se mi tady teď nelíbí. Nikdy jsem si nepředstavovala, že se s něčím podobným setkám i u nás v Čechách, a nejen jinde," dokončila.


Sametová revoluce

Sametová revoluce je označení období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. K urychlení změn přispěl rozpad bývalého východního bloku a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi. Revoluce se označuje názvem ´sametová revoluce´ pro svůj nenásilný charakter, kdy pro převzetí moci nebylo potřeba použít násilí či ozbrojeného boje. Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli studenti napadeni Veřejnou bezpečností, byla revoluce provedena bez násilí a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Název vymyslel český novinář, od kterého se rychle dostal do zahraničních médií a následně i do Československa, kde byl rychle přijat. Termín se pak začal využívat jako synonymum pro revoluce, u kterých je moc získána bez násilí. Využíval se například i pro ´revoluci´ v Gruzii, která se řadí mezi takzvané ´barevné revoluce´.

Zdroj: www.wikipedie.cz