Většina obyvatel byla německé národnosti a místní už v říjnu 1918 odmítali stát se součástí Československé republiky. Napětí ale nepolevovalo ani čtyři měsíce poté. Vše vyvrcholilo 3. března 1919, kdy si střet místní německé mládeže s československými ozbrojenými silami vyžádal dva lidské životy a několik zraněných.
„Chebsko se ještě v březnu 1919 stále necítilo jako součást Československa a obsazení československým vojskem bylo považováno za nezákonné. Často se objevovaly úvahy a zprávy o znovuodtržení části smíšeného území s připojením k Bavorsku nebo o znovuvytvoření samostatného chebského státu,“ řekla k tehdejší atmosféře Markéta Plevná Šalátová z Muzea Cheb. „Ani hospodářská situace na Chebsku nebyla jednoduchá, což zdejší nově vznikající československé správě komplikovalo situaci, spolu s občasnými nepokoji a útoky.“ Jak vysvětlila, sudetským Němcům byla dokonce zakázána účast v únorových volbách do rakouského Národního shromáždění a jeho ustavujícím zasedání 4. března. „Dalším podnětem k nespokojenosti bylo nařízené kolkování bankovek. Proto vyhlásili na tento den demonstrace za právo na sebeurčení a stávku. Iniciativa vzešla od sudetoněmeckých sociálních demokratů pod vedením Josefa Seligera, tehdejšího předsedy strany českých a moravských Němců, a připojily se k ní všechny ostatní německé strany.“
Napětí v Chebu ale vyvrcholilo už 3. března 1919.
„Při strhávání plakátů s apelem na Němce došlo ke střetům mládeže s vojenskou policií a v reakci na zatýkání se vytvořilo velké shromáždění asi 100 osob, zejména mládeže, které žádalo propuštění zatčených, zpívalo Wacht am Rein – neoficiální německou hymnu – a táhlo proti kasárnám u Horní brány. Tento dav se u dnešní Americké školy střetl s oddílem vojáků, kteří zahájili střelbu. Tento střet si vyžádal dvě oběti, Josefa Christla a Margarethu Reinl, jednoho těžce a šest lehce zraněných. Následně byly vyčištěny ulice a zaveden výjimečný stav,“ popsala tehdejší situaci. „Pohřeb obětí nepokojů se stal německou manifestací a v dalších letech si obyvatelstvo tuto tragickou událost připomínalo,“ doplnila Markéta Plevná Šalátová.
Události byly důsledkem uplynulých měsíců, v Chebu se totiž od října 1918 rozhodně neslavilo. „Vznik Československa v roce 1918 byl neplánovanou a spontánní akcí, která začala v Praze. Pohraniční oblasti se sice připravovaly na změnu geopolitických poměrů, ale vyhlášením státu byly zaskočeny. V Chebu se již 10 dní před vyhlášením ČSR konala schůzka zástupců místních politických stran. Tyto strany po vášnivé diskuzi přijaly usnesení, ve kterém se vyjádřily pro připojení se k nově vyhlášeným německým provinciím,“ vysvětlil historik a pedagog chebského gymnázia Jakub Formánek.
Na řadě míst v pohraničí zůstala situace vyostřená až do 30. let…
