Zavolal v dopoledních hodinách a ihned sdělil operátorce adresu, kam je třeba vyslat sanitu. Dědeček náhle zkolaboval a nedýchal. Už když operátorka zjišťovala, co se stalo, bylo v pozadí hovoru slyšet, že je na místě také dospělá osoba, která zřejmě poskytuje první pomoc.

„Já tam posílám sanitku. Ty jsi tam s někým dospělým? Slyším dobře?,“ ptá se operátorka tísňové linky v nahrávce, kterou má Deník k dispozici. „Ano,“ odpovídá chlapec. Operátorka ho pak požádala, aby dal telefon na hlasitý odposlech, aby mohla komunikovat a instruovat přímo zachránce. „Prosím Vás, já vám chci pomoct, než tam záchranáři přijedou. Takže vy provádíte stlačování hrudníku, je to tak?“ ověřuje operátorka. „Ano, byl jsem ve vedlejší místnosti, jakmile jsem slyšel ránu, běžel jsem se podívat, co se děje a ihned jsem začal masírovat, protože děda nereagoval a nedýchal,“ dozvídá se od dospělého zachránce. „Skvělé. Takže potřebuji vědět, zda se, když přestanete se srdeční masáží, zvedá hrudník. A řekněte mi vždy slovo teď, když se hrudník zvedne,“ říká operátorka.

Hrudník se ale nezvedá vůbec. Operátorka tedy znovu opakuje správný postup. Upozorňuje, že zachraňovaný nesmí mít nic pod hlavou, jeho brada musí směřovat vzhůru ke stropu a zachránce musí mít při stlačování hrudníku propnuté lokty. Připomíná i hloubku a frekvenci stlačování. Zachránce potvrzuje, že stlačování takto provádí.

Chlapec jí hlásí, že dědovi začala téct krev z nosu. Operátorka přítomné uklidňuje, že takové krvácení není v tuto chvíli důležité. Zdůrazňuje, že je nutné nepřestávat se stlačováním až do příjezdu sanitky. Operátorka také slyší, jak je stlačování prováděno a i to, že dospělý zachránce zřejmě stlačování provádí opravdu kvalitně, jelikož je již zadýchaný a vyčerpaný. Znamená to, že musí vyřešit ještě dvě další věci. Nenechávat chlapce v této psychicky náročné události samotného a pomoci muži, který stlačuje hrudník, protože už je unavený. Masíruje čtyři minuty a po takové době se kvalita stlačování snižuje i u profesionála. Chlapec jí říká, že před domem čekají na sanitku další dospělí s dítětem. Prosí ho tedy, aby šel čekat s někým z dospělých ven na sanitku a poslal nahoru jiného dospělého, který může resuscitujícího vystřídat. Podařilo se.

Přichází další muž, který pokračuje v masáži srdce dalších necelých šest minut. Operátorka několikrát ověřuje, jestli pacient nezačal reagovat, bránit se. A pořád připomíná frekvenci stlačování hrudníku.

Přijíždějí záchranáři, kteří si přebírají pacienta a zahajují resuscitaci sami. Operátorka ještě ověřuje, že děti jsou stále jinde. Poděkuje za skvělou práci, pochválí je a rozloučí se.

„Přejeme pánovi mnoho kvalitně prožitých let. A co se týče všech tří zachránců – většinou slýcháme nebo čteme my vzkazy od veřejnosti o respektu vůči zdravotníkům. Tento respekt vyjadřujeme my vám třem,“ říká mluvčí záchranné služby Radek Hes.

s využitím materiálů ZZS KVK