Jak Deník uvedl ve vzpomínkovém článku, nerozlučnou pěveckou dvojici Ivetu Bartošovou a Petra Sepešiho, rozdělila už po dvou letech tragická smrt zpěváka, který zemřel při autonehodě na železničním přejezdu ve Františkových Lázních. V úterý (23. dubna) by zpěvák oslavil 64 let. Jak přesně došlo k nehodě a proč na přejezd zpěvák najel se už asi nedozvíme. Nové informace ale do posledních zpěvákových hodin vnáší svědek z restaurace, kde se Sepeši naposledy setkal se svými přáteli. „Ten osudný večer, co se Petru Sepešimu stala nehoda, byl jsem s přáteli v restauraci Gruzie ve Františkových Lázních. Byl tam se společností i Petr Sepeši, byl v té době již známý, tedy jsme si ho všimli,“ uvádí Čestmír Věrný s tím, že neví, zda zpěvák tehdy pil či nepil alkohol. Co si ale pamatuje jistě, je, že závory na daném přejezdu měly závadu.
„Byli jsme jedni z posledních lidí, co jsme viděli Petra Sepešiho na živu. O nehodě nevím nic, nebyl jsem u toho, ale vím, že zmíněný přejezd, kde se nehoda stala, měl několik dní, asi dva nebo tři, poruchu, a to takovou, že závory byly celou dobu stažené, tedy nefungovaly. Přes den tam na přejezdu stál pracovník železnice se žlutým praporkem a podle jeho pokynů auta projížděla přejezdem se staženými závorami, večer a v noci tam již žádný pracovník železnice nebyl, nicméně auta tudy stále projížděla, za tiché benevolence VB (Veřejné bezpečnosti, pozn. redakce), lze se tedy domnívat, že Petr Sepeši již tímto místem projížděl s tím, že auta projížděla i když byly závory dole. Když se večer vracel, patrně do Aše, opět tímto místem projížděl a možná neměl pocit, že činí nějaký přestupek,“ líčí osudový večer pan Čestmír.
play_fill
Svědek dodává, že Veřejná bezpečnost fakt o poruše závor a projíždění přejezdu stylem rozhlédni se a když nejede vlak jeď, do spisu o šetření nehody neuvedla. „Není divu, byl teprve rok 1985 a tehdy by nebylo příliš populární přiznat, že na tragické nehodě má podíl i někdo jiný, než sám nezodpovědný řidič.“
Petr Sepeši zahynul při autonehodě na železničním přejezdu ve Františkových Lázních na Americké (tehdejší Leninově) ulici u restaurace Bílá labuť ve 22 hodin 29. července 1985, kdy mířil znovu do Aše.
