Pomůže jim k tomu sada pěti speciálních hlubokých vrtů, které odborníci začali na Chebsku budovat. Jeden z takových se podařilo dokončit vědcům i v obci Studenec na Sokolovsku. Hloubka vrtu je 400 metrů a jeho průměr je necelých deset centimetrů. Seismologové nakonec do dutiny umístí speciální aparaturu, kterou se budou otřesy země sledovat. Jedná se o jedinečnou seismickou mezinárodní síť v rámci projektu Mezinárodní agentury pro vědecké vrtání na kontinentech.

„Hornina ve Studenci byla převážně kompaktní, nebyla příliš tvrdá, takže spíše měkčí a průběh prací byl naprosto standardní. Vrtali jsme pomocí švédské vrtné soupravy Christensen 140 C . Práce provádíme pomocí diamantového vrtného nástroje s průběžným jádrováním. To znamená, že každá část horniny, kterou vrtný nástroj uvolní, se vynese na povrch, aby se dala dále zkoumat,“ řekl vedoucí vrtných prací Milan Němec. Celková dosažitelná hloubka vrtání soupravy je až 1,2 kilometru pod úroveň terénu. Aby se diamant neponičil, musíme ho pomocí stroje pravidelně chladit vodou. Jádro horniny, které jsme odvrtali, jsme následně uložili do dřevěných vzorkovnic, které jsou řádně popsané,“ informoval Milan Němec.

Vrt následně odborná firma zapažila ocelovou výstrojí po celé délce vrtu a následně byla provedena tamponáž cementovou zálivkou. Vrt je zajištěný poklopem se zámkem. Vyhloubení vrtu trvalo odborníkům zhruba osm pracovních dní.

„Mou úlohou bylo vytvořit projekt celého vrtu, a to jak po stránce geologické, tak i po stránce technické. Podle toho jsme následně zpracovali provozní dokumentaci,“ řekl báňský projektant František Kalenda. V jedné části vrtu jsme zaznamenali drobné problémy, když jsme narazili na měkčí horninu, která nám trochu práci zkomplikovala, nicméně musím říct, že vrtmistři si s tímto zádrhelem hravě poradili,“ poznamenal projektant.

Geologové uložili i získané vrtné jádro a připravili ho na dokumentaci. To znamená, že po přesně daných úsecích ukládali vzorky horniny, které stroj odvrtal, do speciálních beden, které se jmenují vzorkovnice.

„Když takové jádro odebereme, musíme provést jeho geologickou dokumentaci, abychom zaznamenali, jaké horniny jsou v daném vzorku zastoupeny a podobně,“ řekl František Kalenda.

Po zdokumentování se odebrané vzorky stanou i studijním materiálem pro studenty přírodovědecké fakulty. „Celkem se nám podařilo z podzemí vytáhnout několik tun horniny,“ podotkl geolog.

Vrt je součástí širší sítě vrtů, které Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky realizují v západních Čechách. Hlavním cílem je tak získat větší citlivost pro monitorování zemětřesení a také uvolňování oxidu uhličitého.

„Při měření těsně pod povrchem zaznamenáváme různé šumové signály, které odstraníme tím, že budeme měřit otřesy ve větší hloubce,“ uvedl seismolog Tomáš Fischer. Do každého z vrtů budou následně seismologové ukládat jeden seismometr. Do některých přidají i speciální snímač, který vědcům pomůže lépe popsat charakter šíření seismických vln v podzemí. Tak se mohou seismologové více dozvědět o geologickém prostředí jako takovém.