Hluchota odděluje lidi od lidí, zaznělo na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole (SZŠ a VOŠ) Cheb, kam zavítali představitelé občanského sdružení Cespo Milan Holub a Petr Novák.

Prvně jmenovaný má neslyšící rodinné příslušníky, druhý je sám neslyšící s kochleárním implantátem. Oba tedy mají osobní zkušenosti, které sdělují ostatním a učí je, jak přistupovat k lidem se sluchovým postižením.

„Naše sdružení působí v Ústí nad Labem od roku 2000, ale celorepublikově pořádáme přednášky jako je tato,” uvedl Petr Novák.

„Víte, 80 procent informací člověk přijímá sluchem a pokud o tuto možnost přijde, jeho život se razantně změní,” řekl s tím, že on sám přišel o sluch po úrazu a doporučil všem, kteří by se snad dostali do podobné situace, vyhledat poradenství odborníků. Občanské sdružení nabízí pomoc při hledání řešení běžných situací a zároveň tlumočení a výuku znakového jazyka. „O znakový jazyk byl velký zájem v letech 2003 až 2007. Ovšem, pokud jej člověk nepoužívá, zapomene, tak jako u každého cizího jazyka,” vysvětlil Novák.

Řada nedoslýchavých a neslyšících se také naučila odezírat. Někteří z nich používají kompenzační pomůcky a naslouchadla. Vhodní kandidáti, u nichž není porušen sluchový nerv, mají šanci na získání kochleárního implantátu.

Přesto nemají vyhráno. Sluchové pomůcky sice přivedou zvuk do ucha, ale někdy nastane potíž s porozuměním slyšenému slovu. Pak je třeba se optat, zda dotyčný opravdu rozuměl, případně vysvětlit jinak nebo napsat. Rozhodně nemá smysl zvyšovat hlas.

Také je třeba se vyvarovat hovoru v hlučném prostředí. Neslyšící pak neví, koho má poslouchat. Důležité je neodvracet hlavu při rozhovoru či hovořit v přítmí, aby se neztěžovalo odezírání.

To a řadu dalších důležitých poznatků dostali studenti SZŠ a VOŠ.

„Bylo to pro mě velmi zajímavé,” řekla studenta 4. ročníku SZŠ, obor sociální péče, Andrea Husníková. „Myslím, že se mi to velmi hodí v budoucím uplatnění.”