Slunečního svitu je méně než loni. Kraj totiž od prosince sevřela silná inverzní oblačnost, která sluneční paprsky nepropustí.

„Vnímám to už od loňského prosince. Pořád je tak nějak pod mrakem, a když už slunce vyjde, považuji to za zázrak,“ uvedla seniorka Marie Barvínková z Chebu.

„Zjistila jsem, že se mi pořád chce hrozně spát, na své lidi v okolí jsem často i protivnější než dřív a hlavně se mi ani nikam nechce chodit. Slunce má na naši náladu opravdu silný vliv,“ poznamenala penzistka.

Její slova potvrdil i pozorovatel počasí Rudolf Kovařík ze Šindelové na Sokolovsku. Pozorování počasí se v kraji věnuje už přes 40 let. „Slunečního svitu je letos v nížinách opravdu méně,“ potvrdil. Například v Chebu bylo slunečných dní během prosince a ledna zhruba o 60 procent méně než v předchozím roce. Tento fakt může u některých jedinců vést k tomu, že se cítí unavení, podráždění a podobně,“ uvedl Rudolf Kovařík. Dodal, že ale nejde o nic neobvyklého. V kraji byly už i roky, kdy bylo slunečního svitu ještě méně než teď.

„Například v roce 2011 a 2012 byla situace ještě horší a tehdy v prosinci bylo v kraji pouze 9 hodin slunečního svitu. Letos to bylo v prosinci 25 hodin slunečního svitu a v lednu 20 hodin slunečního svitu. To ale nemění nic na tom, že to je stále málo,“ poznamenal Rudolf Kovařík.

Inverzní oblačnost se v Karlovarském kraji drží zhruba od 700 do 900 metrů nad mořem. To znamená, že na horách slunce svítí. A ve výše položených místech také. Tomu, aby se inverzní oblačnost nad Karlovarským krajem rozpadla, brání dynamičnost počasí. Kdyby se frontální systémy nad Evropou měnily častěji, dokázalo by to oblačnost roztrhat. Nad Velkou Británií je dlouhodobě tlaková výše, která dynamičtějšímu vývoji počasí u nás brání.