Dbejte na osobní hygienu – zvláště čistotu rukou. S tímto doporučením se znovu rozhodli obrátit na veřejnost pracovníci hygienických stanic. Důvodem je epidemický výskyt onemocnění infekční žloutenkou typu A na území hlavního města Prahy a současně nárůst počtu hlášených onemocnění i v rámci Středočeského kraje. „Nakažených bude i nadále přibývat,“ varovala v tiskové zprávě Lucie Krejbichová z agentury Pleon Impact. Jelikož je snahou, aby se epidemie nerozšířila i do dalších oblastí, varují hygienici v celé České republice před opomíjením základních pravidel osobní hygieny. Mezi nimi nechybí ani odborníci z Karlovarského kraje.

„Vzhledem k tomu, že toto onemocnění se v uplynulých letech vyskytovalo pouze ojediněle a ve většině případů se jednalo spíše o onemocnění importované ze zahraničí, je vhodné připomenout základní charakteristiky. Jedná se o akutní onemocnění charakterizované chřipkovými příznaky, teplotou, bolestmi břicha, kloubů, nechutenstvím, zvracením, tmavou močí a světlou stolicí. Onemocnění však může někdy probíhat lehce, nebo i téměř bez příznaků,“ vysvětlila vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Karlovarského kraje Jindřiška Benešová.
Současně uvedla, že virová žloutenka typu A se zpravidla projeví čtrnáct až padesát dnů po kontaktu s nemocnou osobou. „Zdrojem nákazy je nemocný člověk. Infekce se do organismu dostává ústy, šíří se špinavýma rukama, potravinami, vodou. K přenosu nákazy ale může dojít také v důsledku opakovaného užití injekčních jehel,“ připomenula vedoucí.

„Nemoc je zpočátku poměrně nenápadná. Příznaky mohou nejprve připomínat chřipku. Zejména u dětí se příznaky vůbec objevit nemusí. I tak však malí pacienti mohou infekci šířit dál, aniž by o tom věděli. Léčba žloutenky A je dlouhodobá a náročná. Nemocný je izolován minimálně dva týdny v nemocnici a po propuštění domů následuje dlouhé období rekonvalescence, kdy například nemůže sportovat,“ sdělila Zdeňka Jágrová z Hygienické stanice hlavního města Prahy.

„Protože vnímavost k této infekci je všeobecná a specifická léčba neexistuje, jsou preventivní opatření zvlášť důležitá. Je především nutné dodržovat osobní hygienu, zvláště čistotu rukou, zejména po použití WC a před jídlem. Důležité je také dodržování správných návyků při přípravě nebo konzumaci potravin, které se tepelně nezpracovávají. Jedná se o zeleninu, ovoce, uzeniny a lahůdky,“ pokračovala.

Podle názoru odborníků však nejúčinnějším opatřením stále zůstává očkování. „Kompletní očkování spočívá v aplikaci dvou dávek vakcíny. Očkování je účinné již zhruba za čtrnáct dnů po aplikaci první dávky po dobu 12 až 18 měsíců. Pokud je aplikována druhá dávka, účinnost očkování je přibližně deset let,“ doplnila Benešová.

Společnost Median uskutečnila během letních měsíců výzkum vztahu veřejnosti ke svému zdraví a péči o ně. Na území republiky oslovila téměř 850 respondentů. I přesto, že si necelých osmdesát procent dotázaných uvědomuje závažnost onemocnění žloutenkou a téměř sedmdesát procent ví, že se mohou nakazit i oni sami, větší obavu mají stále z chřipky či klíšťové meningoencefalitidy. „Dodržování hygienických návyků, vyhýbání se rizikovým osobám a situacím, přesvědčení o tom, že se žloutenka příliš nevyskytuje nebo že se dokáží ochránit vlastními silami, jsou hlavní důvody, proč se dospělí nenechali očkovat proti žloutence,“ okomentovala výsledky výzkumu Markéta Šafusová ze společnosti Median. O očkování proti žloutence jako formě možné prevence se zmiňovalo okolo pětiny dotázaných.