Na světově proslulou vyhaslou sopku Komorní hůrka u Chebu se vrátili po několika měsících seismologové. Udělali tady řadu dalších měření, aby zpřesnili projekt na další výkopové práce, které tu začnou na začátku příštího roku. Na cestě ke ztuhlému magmatu v podzemí jsou vědci už více než dva roky. Pokud vše půjde podle plánu, otevře se cesta do nitra sopky příští rok v srpnu.

„V poslední fázi průzkumného projektu, na který jsme z Karlovarského kraje získali dotaci sto tisíc korun, jsme na Komorní hůrce udělali další zpřesňující měření. Pomocí toho jsme vytvořili další profily podloží vulkánu, které budeme vyhodnocovat s těmi předchozími, které už máme za sebou,“ vysvětlil seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Mimo jiné seismologové uměle vytvořili seismické vlny přímo z už vybudované šestimetrové chodby v podzemí. K tomu použili speciální kladivo a podložku.

„Úderem kladiva do podložky vytvoříme seismickou vlnu a na základě odrazu vln z podzemí pak vyhodnotíme obraz podloží podle toho, jak se jednotlivé vlny vrací. Můžeme tak prostřednictvím této technologie zjistit, co se nám ukrývá pod nohama, a pomáhá nám to pak určit, jaké další geologické práce jsou na tomto místě možné,“ sdělil odborník. K tomu všemu na místě provedli geofyzikové i další odborné měření, které pomůže analyzovat různé dutiny a chodby v podzemí a místa, kde v historii někdo kopal nějaký tunel. „Udělali jsme tu dipólové elektromagnetické profilování. K tomu jsme použili speciální sondu a dvě cívky. Jedna z cívek je vysílací, druhá přijímací. Jedna z nich vysílá elektromagnetické vlny do podloží o určité frekvenci,“ řekla geofyzička Blanka Levá z pražské firmy Inset. 

Na základě deformace vysílaného signálu, kterou zachytí druhá cívka, poznají odborníci změnu vodivosti hornin v podloží vulkánu.

„Předpokládáme, že v místech, kde došlo k hloubení štol a ty byly následně zasypány, je vyšší vlhkost než v místech, kde horniny rozvolněné nejsou. Tudíž je tam i vyšší vodivost hornin a to vše poznáme z vyhodnocení signálu, který přijme jedna z cívek,“ konstatovala geofyzička.

Na základě sesbíraných dat budou moci vědci ještě lépe zpřesnit, kde se v podzemí nachází dvě stě let staré štoly, které tu před zhruba dvěma sty lety nechal vyrazit hrabě Kašpar Šternberk na popud básníka Johanna Wolfganga von Goetha.

„V příštím roce pak začnou poslední geologické práce v podzemí, kdy bychom se měli dostat do hloubky deseti metrů a délky zhruba kolem třiceti metrů, kde už bychom měli narazit na ztuhlé magma v podzemí. Pokud všechno půjde podle plánu, mohli bychom cestu pod zem pro veřejnost otevřít v létě 2019,“ dodal seismolog Milan Brož.

Srpen 2019 je velmi specifický měsíc. Tehdy totiž uplyne 270 let od narození básníka a přírodovědce Johanna Wolfganga Goetha.