Žalobu na klub podaly rodiny Marešových a Sapouškových z domků v blízkosti hřišťátka. A to na základě kontrol hygieniků, kteří potvrdili, že limity hluku zde překročeny byly.

„Děti zde dělají strašný hluk. Ať tedy využívají velké hřiště, ale ne to vedlejší menší," nastínil pan Mareš řešení celého sporu. „To hřiště máme pět metrů od oken. Když je zde trénink, v domě můžeme bydlet jen v chodbě a koupelně. A pan Demjan nemluví pravdu a jen se schovává za děti," zdůraznila paní Marešová.

Podle trenéra Milana Demjana jsou ale závěry hygieniků tendenční. „Kontrol bylo v průběhu let několik a ministerstvo zdravotnictví je vždy shodilo ze stolu a postup hygieniků v jednom případě označilo za protiprávní. „Poslední měření se provádělo v květnu 2012, kdy jsme tady měli turnaj s pěti sty dětmi. Dostali jsme padesátitisícovou pokutu, kterou okamžitě napadli právníci fotbalového svazu. Ta pak byla ministerstvem zdravotnictví snížena na deset tisíc a pře stále neskončila. Jak mohla tedy soudkyně vydat předběžné opatření, které, a to cituji, nám nařizuje zdržet se rušení hlukem z hraní kopané na hřišti. Už taková citace je velmi šalamounská. Fotbal nám nezakazuje, ale hluk dělat nesmíme.„Takže hrát nemůžeme," podivuje se trenér. Oddíl se proti verdiktu soudu sice odvolal, a to za plné podpory Výkonného výboru Fotbalové asociace České republiky, v současné době zde ale děti fotbal prý nehrají. Malí sportovci z kempů, které zde oddíl pořádá postupně ve čtyřech turnusech po třiceti dětech, hrají kopanou na jiných hřištích ve městě.

„Tam, kam nás pustí a kde je volno. Je to paradox. V ulicích, kde jsou značky, že si tam děti smějí hrát, a to i v Sedleci, bychom do míče kopat mohli. Ale na vlastním hřišti ne," dodal nazlobený trenér.

Rodiny, které podaly žalobu, ale poukazují na to, že malé hřiště, které oddíl využívá jako tréninkové, zde nikdy být nemělo. „Když se stavělo, my jsme byli uvedeni v omyl. Původně to mělo být pouze dětské hřiště, pro trénink fotbalistů vůbec sloužit nemělo," vysvětlil další důvod žaloby pan Mareš. Zdejší malé hřiště nechal karlovarský magistrát postavit a kolaudovat před sedmi lety.

A právě magistrát s oddílem pak uzavřel smlouvu o výpůjčce, v níž je mezi jiným zakotveno, že minihřiště musí využívat ke sportování. A na stížnosti zdejších rodin podle nich roky nereagoval. Oddílu ale finančně pomáhal. V začátcích klub podpořil i dvoumilionovou dotací.

A co teď?

Nyní ale magistrát vyhrocenou situaci v Sedleci nepodceňuje. „Jde o rozhodnutí soudu, které jsme povinni respektovat, jinak bychom se chovali protiprávně. S tímto opatřením ale nesouhlasíme a odvolali jsme se. Musíme tedy vyčkat dalšího rozhodnutí soudu o našem odvolání. Soud by měl rozhodnout do 30 dnů," uvedl mluvčí Jan Kopál. Magistrát věří, že se podaří najít řešení, které vyhoví oběma stranám sporu, sportovnímu oddílu i sousedům.

„Město ve sporu TJ KSNP Sedlec a jeho sousedů řešilo již celou řadu věcí, padající míče na pozemky sousedů zvýšením oplocení a instalací překryvné sítě, dopravní režim v lokalitě, provozní režim hřiště a podobně. O řešení hlučnosti se opět snažíme už nějakou dobu, byla učiněna dohoda, že TJ KSNP dodá dokumentaci pro řešení protihlukovou stěnou, ta však byla dodána o dva měsíce později, než jsme očekávali. Přesto o ní intenzivně jednáme," vysvětlil názor vedení města mluvčí.

Předpokládané náklady na protihlukové opatření činí přibližně 600 tisíc korun.

„Město je připraveno část z nich i nést. Právě dnes odpoledne se koná pracovní jednání města s vedením TJ KSNP Sedlec. O řešení by také měla následně jednat rada města na svém nejbližším zasedání příští úterý, 16. července," uvedl včera mluvčí magistrátu.

Město půjčuje sportovním klubům vícero pozemků pro sportovní hřiště. „Nikde se ale zatím neobjevil problém tak vyhrocený, tak osobní a tak nesmiřitelný, jako v případě hřiště Sedlec. Přesto věříme, že dojde k řešení," konstatoval mluvčí Kopál.