I když se narodil v Rokycanech takřka deset už bydlí ve Františkových. „Baví mně objevovat paměť krajiny, ať už jsou to zapomenuté historické události nebo legendy, mýty, ale i lidová vyprávění.“ uvádí.

I právě proto zakotvil na českém Západě, pro který byl podle jeho slov vždy charakteristický bouřlivý vývoj a dějiny tu zanechaly svůj otisk nejen v architektuře, ale i v lidských životech. „Lákalo mě přiblížit náš region i lidem, kteří si myslí, že na Chebsku není nic zajímavého, byť tu nikdy nebyli,“ sděluje o své knize Za skrytou krásou Chebska s tím, že pro mnohé z nich pak byla tato kniha inspirací, aby Cheb a Chebsko navštívili. „Z reakcí svých čtenářů vím, jak byli mile překvapeni, jaké jsou tu zajímavé historické památky a nádherná příroda,“ pokračuje spisovatel Česal.

Podklady témata pro své knihy hledá v archivech, ve starých knihách, novinách a časopisech. Místa o nichž píše, navštěvuje a fotí. „S každou knihou je to jiné. Kniha Tajemná tvář o českém básníku Karlu Hynku Máchovi vznikla na základě výstavy, kterou jsem dělal v Národním muzeu. Ve spolupráci s antropology nás zajímaly nejen životní osudy Karla Hynka Máchy, ale i jeho skutečná podoba. Když výstava skončila, zbyla mi velká spousta materiálů a bylo mi líto je nějak dál nevyužít,“ vysvětluje.

Při psaní knihy o leteckém podnikateli z Mariánských Lázní Juliu Arigim zase prostudoval stovky stran archivních dokumentů a desítky novinových článků v dobovém tisku. „Arigi mi fascinuje. Letecký hrdina z první světové války, zakladatel mezinárodního letiště, dobrodruh, vynálezce. Pohledný a chytrý chlap obletovaný ženami. Miloval adrenalin. Jeho život by vydal na film nebo možná i na seriál. Ale nejsou to jen archivy a knihovny. Nejlepší je zajít se starousedlíky na pivo, tam se toho člověk dozví nejvíc,“ směje se.

Zpracoval i příběh tajemného muže bez minulosti, známého jako Karel Novák a na něho vedla StB svazek s označením N-44. „V padesátých letech byl zadržen na československo-polském pomezí a tajná policie desítky let bezvýsledně pátrala po jeho identitě. Jeho tajemství odolalo desítkám výslechů i drogám. Chystám se i napsat pokračování knihy Za skrytou krásou Chebska, kterou jsem spíše bral jako pozvánku do našeho kraje. Teď bych se chtěl na nějaké věci podívat důkladněji a čtenářům a turistům přiblížit zejména Ašsko, které je v první knize zastoupeno jen stručně,“ odhaluje plány.

Za šest měsíců, během kterých pracoval v ašském muzeu jako pedagog a edukátor, se Aleši Česalovi podařilo nashromáždit velké množství podkladů a informací pro další knihu. „Ašsko skutečně může neznalého překvapit. A zajímavých historických souvislostí, ale i památek je tam opravdu hodně. Když pominu ty nejznámější, k nimž patří Bismarckova rozhledna na vrchu Háj, či socha Martina Luthera, jediná na našem území, pak k velkým zajímavostem jistě patří jeden z ašských domů, v němž se scházeli svobodní zednáři. Nad jeho vchodem je dosud zvláštní domovní znamení obsahující množství symbolů. Podařilo se mi sehnat seznam členů zednářského kroužku, který v Aši působil. Jinou zajímavou věcí jsou prastaré mezníky v lese nedaleko Vernéřova, které jsou označeny astrologickými symboly planet. Na Ašsku je tedy stále co objevovat,“ dodává s tím, že navštívil Jeruzalém, Kartágo i dračí strom na Teneriffe, ale stejně nejraději jezdí a píše o Čechách. „Baví mně hledat neznámé a zapomenuté souvislosti a srozumitelnou formou je prezentovat čtenářům nebo i návštěvníkům muzea,“ uzavírá.