V době, kdy Iva Lukešová z Mladé Boleslavi ochrnula, neměli vozíčkáři mnoho možností sportovního vyžití. To je ale minulost. O víkendu se po dvanácté zúčastnila Cheb Open, mezinárodního turnaje vozíčkářů ve stolním tenise.
„Hraju ho už víc než pětadvacet let,“ popisovala. Jak vysvětlila, před tím, než se stolní tenis mezi vozíčkáři rozmohl, mohli se věnovat jen atletice – kouli, disku a oštěpu. „Mimo stolního tenisu se věnuji i lukostřelbě,“ podotkla jedna z mála žen na turnaji. „Každému, kdo se dostane na vozíček, bych doporučila, aby začal sportovat. Tou nejhorší variantou je zavřít se doma.“ Setkání s ostatními vozíčkáři dotyčnému pomůže i po psychické stránce. Iva Lukešová se teď do Chebu každoročně těší nejen kvůli sportu . „Vždy přijedeme v pátek dřív, abychom se mohli podívat po městě.“
A závodníků letos na turnaj přijelo nejvíc za celou dobu konání. „Letošní turnaj je už třináctý,“ řekl Tomáš Harant, jeden z organizátorů. Podobných soutěží se v republice koná ještě osm. Ani jedna není ale tak velká jako ta chebská, stejně tak žádná další neposkytuje takový servis co se týká ubytování a stravování. Když turnaj začínal, měli pořadatelé štěstí na sponzory a partnery soutěže.
„Ochotní byli také lidé z ašského klubu, kteří nám začali – a do teď dělají – rozhodčí.“ Vstříc jim ale vyšlo dalších mnoho lidí. „Turnaj by se neobešel ani bez sběračů míčků – školáků, kteří přijdou v době svých prázdnin,“ uvedl s tím, že jich jen letos nepřišlo tolik, kolik by bylo třeba.
