Nákupní horečka je na svém vrcholu. Ne všichni spotřebitelé ale znají svá práva a povinnosti. Mnozí se například domnívají, že mohou do 14 dnů vždy odstoupit od kupní smlouvy nebo že je ztráta důvěry k výrobku důvod k vrácení peněz.

„Řada lidí se například domnívá, že když si objednají zboží v e-shopu a nákup si poté rozmyslí, lze situaci řešit tím, že věc prostě nepřevezmou. Stále panuje také představa, že prodejce má vždy povinnost vystavit k výrobku záruční list, nebo že zakoupená věc musí vydržet po celou dobu záruky," uvedl Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. To by platilo pouze v případě, že si ve smlouvě výslovně strany sjednají, že se nepřevzetím zboží smlouva ruší. Jinak je uzavřená smlouva pro obě strany závazná a převzetí zboží je povinností kupujícího. Porušením této povinnosti se lidé vystavují sankci, přinejmenším tomu, že budou muset uhradit náklady na zbytečnou dopravou.

Spotřebitelé už většinou vědí, že mají právo na odstoupení od smlouvy uzavřené po telefonu nebo přes internet do 14 dnů. „Často si ale myslí, že to platí i pro nákup v kamenné prodejně, nebo neznají výjimky, na které se toto právo nevztahuje," upozornil Zelený. Čtrnáctidenní lhůta platí pouze při nákupu přes internet či po telefonu, tedy u smluv uzavíraných za využití prostředků komunikace na dálku. Dále také v případě smluv uzavíraných mimo prostory obvyklé k podnikání podnikatele, například při předváděcích akcích a podomním prodeji. Navíc existují výjimky, na něž se toto právo nevztahuje. Například na zboží upravené dle přání zákazníka, na dodávku novin a časopisů, audio a video nahrávky a počítačové programy s porušeným originálním obalem, zájezdy, letenky či nemovitosti.

Dalším mýtem je, že prodejce je vždy povinen vystavit k výrobku záruční list. Tak to ale není, vystavit ho musí jen na požádání. „Reklamujete-li výrobek, není nutně potřeba předkládat záruční list. Stačí doklad o koupi, který obsahuje zákonem stanovené údaje," podotkl Lukáš Zelený.

Je možné vrátit peníze, když člověk ztratí důvěru ve výrobek? Také v tom lidé chybují. „Objeví-li se na výrobku vada během záruční doby, ať už druhý den po koupi nebo po roce používání, máte zákonem daná práva z vadného plnění. Zákon však nic jako 'ztrátu důvěry' nezná a není to právně relevantním důvodem k vrácení peněz," vysvětlil vedoucí právního oddělení. „Požadovat vrácení peněz můžete u první a jediné vady, pouze pokud je neodstranitelná a není možné věc vyměnit za bezvadnou," doplnil.

Záruka ale neznamená, že musí věc po celou dobu vydržet. Záruční doba je období, v němž nese podnikatel odpovědnost za vady prodávaného zboží. Není to však doba životnosti. „Budete-li nosit obuv určenou pro příležitostné nošení každý den, můžete ji zničit během prvního roku záruky," řekl Lukáš Zelený.

Jiná práva má i podnikatel, který uvede ve smlouvě identifikační číslo. Plynou z toho i rozdíly v jeho právech. Podnikatel například nemá pro uplatnění reklamace lhůtu 24 měsíců a není lhůta 30 dnů pro vyřízení reklamace. (sim)