Oslovení pedagogové a představitelé občanů z našeho regionu proti státním maturitám nejsou. Je to však podle nich nákladná záležitost.
„Proti státním maturitám principiálně nemám námitek. Stát by měl garantovat alespoň určitou minimální úroveň společnou pro všechny maturanty,“ uvedl ředitel Gymnázia Cheb a chebský radní Jaroslav Kočvara.

„Zvolená forma ověření je však administrativně zbytečně složitá, časově náročná a tudíž také drahá. Navíc převažující tíhu za realizaci státní části maturitní zkoušky nesou vyučující dané školy, kteří nejenom zadávají (což je přirozené), ale také opravují (a to by už měl zabezpečovat výhradně stát). Při hodnocení písemných prací a ústních projevů také nelze, vzhledem k subjektivnímu posuzování různými učiteli, dosáhnout zcela srovnatelného hodnocení.

Anebo se budou hodnotit pouze formální náležitosti práce (jako například počet slov a podobně) a originalita projevu se zcela potlačí.“
Ředitel Gymnázia a obchodní akademie Mariánské Lázně a radní v Mariánských Lázních Miloslav Pelc je také pro státní maturity. „Po tolika letech již jsem zastáncem této formy zkoušky, chceme vědět obsah a požadavky na žáky jednotlivých předmětů, ale počítám s tím, že výsledky budou použity vysokými školami v přijímacím řízení.“ Jinak ředitel smysl nevidí.

„Jsem zastáncem státních maturit. Jestliže máme zákonem stanovenou prostupnost středních a vysokých škol, jinými slovy vlastně jedinou podmínkou pro přijetí na vysokou školu je úspěšně složená maturita, musí být, dle mého názoru, zajištěna srovnatelná základní úroveň alespoň v profilových předmětech,“ vyjádřil se mariánskolázeňský zastupitel Petr Horký, který je původním povoláním učitel.

„To právě takzvaná státní maturita zajistí a nesouhlasím s argumenty učitelů a ředitelů některých středních odborných škol, že je pro ně zbytečná. Vlastní příprava má ale dva zásadní problémy. Tím hlavním jsou neustálé změny v obsahu i formě státních maturit. To nejen, že přispívá k jejich nevěrohodnosti, ale odráží se to na jejich vlastní přípravě, zejména ve školách.“

Druhým problémem je podle Horkého jejich vysoká a naprosto nepřiměřená cena. „Jsem přesvědčen, že při lepší organizaci, správném využití dostupných prostředků výpočetní a telekomunikační techniky a zejména bez partikulárních zájmů by bylo možné ušetřit i několik desítek procent nákladů,“ dodal.