To vše se o víkendu dozvěděli dobrovolní hasiči z celého Mariánskolázeňska v rámci pravidelné odborné přípravy.
Chebsko je totiž každoročně sužováno lokálními povodněmi. Mnohdy jsou tak dobrovolní hasiči v obcích jedinou prvotní pomocí pro vodou zasažené občany. Ne vždy ale hráze stoprocentně splňují svůj účel a v případě většího množství vody by nápor nemusely vydržet.
„K ochraně obyvatelstva jsou na Mariánskolázeňsku předurčené jen dvě jednotky, Lázně Kynžvart a Tři Sekery," uvedl velitel Hasičské záchranné stanice v Mariánských Lázních Martin Gaier. Právě na pravidelných školeních těchto předurčených jednotek v kempu Luxor je stavění protipovodňových hrází jedním ze stanovišť. „Ostatní jednotky se ale v praxi s povodněmi setkávají také velmi často, proto jsme se rozhodli téma stavění hrází zařadit do odborné přípravy i jim," přiblížil Gaier.
A jak sami dobrovolní hasiči, kteří se výcviku zúčastnili, přiznali, postavit opravdu účelnou protipovodňovou hráz není zrovna jednoduchou záležitostí. Dobráci se tak dozvěděli spoustu užitečných informací, které jim pomohou lépe s velkou vodou bojovat. A hlavně si všechno vyzkoušeli nanečisto v praxi. „Při stavění protipovodňové hráze je potřeba zapojit i hlavu," řekl Daniel Kubásek z Lázní Kynžvartu. Právě on je členem jednotky, která je přímo předurčená na ochranu obyvatelstva, a také jedním z prvních techniků ochrany obyvatelstva v republice.
Odborná příprava tak například vyvrátila mýtus, že čím víc písku, tím lépe. „Pytle musí být naplněné jen do tří čtvrtin," uvedl při akci další ze ´zasvěcených´, velitel Sboru dobrovolných hasičů Tři Sekery Milan Jirman. Takto naplněné pytle jsou totiž poddajnější a hasiči s nimi mohou lépe podle potřeby manipulovat.