Chebská radní pro školství, Štěpánka Černá (hnutí VOK – Volba pro kraj), ale tak velké nadšení nesdílí. V rozhovoru vysvětluje proč.
Před přijímacími zkouškami bylo volných míst na středních školách nedostatek. Poté se situace náhle změnila. Máte pro to nějaké vysvětlení?
V posledních letech se v celé České republice i Karlovarském kraji razila teorie snižování počtu žáků ve třídách. Tím byl dán větší prostor učitelům věnovat se žákům a připravovat je na budoucí povolání. Jednalo se o takzvanou individualizaci výuky a dbalo se na to, aby měl učitel na jednotlivé žáky více času. Nyní se situace úplně obrátila. Volná místa se totiž nikde nenašla. Byla uměle vytvořena neúměrným navýšením počtu žáků ve třídách, a to na dvaatřicet.
Jak si takový obrat vysvětlujete?
Vůbec nechápu, proč se všechny tyto myšlenky rozplynuly a vypadá to, že jsme se vydali úplně opačným směrem. Individualizaci výuky navíc podporovalo i ministerstvo školství, a to především novým způsobem financování.
Jaké dopady se dají očekávat v případě počtu dvaatřiceti žáků ve třídě?
Školství se vrátí k tradiční frontální výuce. S dvaatřiceti žáky ve třídě učitel nebude mít prostor uplatňovat nové metody a formy práce, natož individualizovat výuku dle potřeb žáků. Problémy budou s nedostatečnou kapacitou laboratoří, odborných učeben a dalších prostor, které nejsou na tak vysoký počet žáků ve třídách koncipovány.
Jak se tedy bude řešit omezená kapacita těchto specializovaných učeben?
Logicky bude muset dojít k dělení hodin, na které nemáme dostatek kvalifikovaných pedagogů, a to nemluvím o absolutním odklonu od strategie vzdělávání, která se tady mnoho let postupně budovala. Samozřejmě dojde ke snížení kvality vzdělávání na středních školách a nebude možné sledovat individuální dopad výuky na žáka.
Je dvaatřicet žáků v jedné třídě opravdu tak vysoké číslo?
Ano je to vysoké číslo. A je to vysoké číslo i pro Karlovarský kraj, který měl dlouhodobě nižší počet studentů. Není to tak dávno, kdy se kvůli nízkým počtům uvažovalo o uzavírání některých škol. Myslím si, že se není čím chlubit a opravdu se ptám, zda toto rozhodnutí někomu prospěje. Mrzí mě, že zvyšování kvality vzdělávání je pro mnohé politiky pouhá fráze.
