„Už nechci žít. Nechci se léčit, nechte mě umřít. Nebudu alespoň nikomu na obtíž.“ K takovým slovům a téměř k rezignaci boje se zákeřným zápalem plic dohnala jedenadevadesátiletou stařenku z Chebu nevybíravá slova a jednání zdravotnického personálu v čekárně rentgenového pracoviště polikliniky Galenia v Chebu.

„Z plicního oddělení nás poslali o patro níž, na rentgen,“ vzpomíná vnučka stařenky Radka Albertová. Tam nám ale sdělili, že nejsou přizpůsobeni pro lidi na vozíku, který se prý nevejde do dveří. To by se dalo pochopit, ale ne způsob, jakým s námi jednali. Když jsem se zeptala, co mám tedy dělat, bylo řečeno, „ať si ji odvezeme do nemocnice, nebo ať si ji na rentgen odneseme sami“. Převoz jinam by však babička nezvládla. Měla těžký zápal plic a vysoké horečky. V čekárně jsme zůstali asi hodinu. Všichni, kdo přišli po nás, byli už dávno pryč. Když jsem se zeptala, jak dlouho ještě máme čekat, bylo mi řečeno, že jindy by to mohlo být mnohem horší. S takovou arogancí, s jakou s námi jednala laborantka paní Finkeová, jsem se ještě nesetkala. Měla by si uvědomit, že pracuje pro lidi a podle toho se také chovat.“

S jednáním této pracovnice mají špatné zklušenosti i jiní pacienti. Svědčí o tom slova nadřízeného lékaře Jaroslava Rotta: „ Je to nepříjemná záležitost, která se, bohužel, u nás nestala poprvé. Problém jsem s naší zaměstnankyní řešil důtkou. Jinou možnost nemám, protože je pro nás momentálně nepostradatelná. V současné době nemáme jiného člověka, který by dokázal přístroj ovládat. Pravda je, že nepohybliví pacienti by měli být ošetřeni v nemocnici, kde jsou na to přizpůsobeni.“

Odborníci však poukazují na skutečnost, že právě vztah k pacientovi je jedním z důležitých aspektů léčby. O tom je přesvědčen i ředitel Střední zdravotnické školy v Chebu Zdeněk Hrkal.

„Troufám si tvrdit, že na prvním místě by měl být kladý přístup k lidem a to se také našim žákyním snažíme v průběhu výuky vštěpovat,“ konstatoval Hrkal. „Jsem přesvědčen, že všichni pracovníci ve zdravotnictví by měli projít psychologickým výcvikem. Vždyť usměvavá a příjemná sestra někdy zmůže víc, než medikamenty. Tím ale nechci snižovat význam odborného vzdělání.“

Celý text stížnosti najdete zde: