Pochází právě z Mariánských Lázní. Ačkoliv se odstěhoval do Prahy, do svého rodiště se vrací. První jeho kroky vedou do lázeňských parků, kde si odpočine, ale načerpá i nové inspirace. Při moderování dokáže přecházet do několika jazyků.

Kdo je vaším vzorem?

Vzorem mi byli a dodnes jsou starší kolegové, například pánové Rosák, Eben nebo Hemala. Vždy mě fascinovala jejich profesionalita, lehkost a nadhled. To, jak pracují, jak vystupují, jací jsou ve světlech reflektorů i mimo ně. Velmi rád chodím na různé akce pracovněi soukromě. Každá mladší i starší kolegyně nebo kolega mohou být nějakým způsobem inspirativní. Člověk se zkrátka učí celý život.

Moderujete například Chopinův festival nebo zahájení lázeňské sezóny. Kterou z akcí preferujete?

Odpovědět nebude snadné. K dnešnímu dni za sebou nemám žádnou akci, kterou bych moderoval s nechutí. Mám rád plesy, různé slavnosti, koncerty, tematické festivaly, firemní večírky, VIP párty, konference, přehlídky, křty i velké show. Tady jsem lidem na očích stejně jakov televizi, což mě moc baví. Na druhou stranu, když jsem v rádiu nebo ve studiu kvůli namlouvání spotů, reklam či voice-overů do videí, je to stejná a přitom odlišná práce. Když o tom tak přemýšlím, u jednoho si odpočinu od toho ostatního. Takže nejraději mám různorodost své práce, která je mým koníčkem.

Během moderování jste zažil určitě i veselé příhody…

No jéje! Těch bylo, je a bude, ovšem ne všechny jsou publikovatelné. Beru je jako koření své práce, navíc lidé milují, když se něco nepovede. Divadelní herci dokonce leckdy záměrně takové neplánované veselé okamžiky zařazují, aby pobavili obecenstvo. Pokud ale čekáte třeba pád z pódia, jako v případě kolegy Krause, zklamu vás. Já si vystačím s přeřeky, technickými problémy, nebo různými jinými situacemi, které mnohdy neovlivním. Hned je o zábavu postaráno. Jednou mi z desek vyletěly papíry, tak jsem improvizoval, než mi je lidé velmi duchapřítomně posbírali. Jindy jsem minutu před vstupem marně hledal tablet a poradil si nakonec i bez něj, aniž by si kdokoli čehokoli všiml. V rádiu se mi povedlo mluvit na vypnutý mikrofon, takže si posluchači mezi písničkami užili jen ticho, než přiběhl kolega z redakce s nechápavým výrazem. Ovšem když moderátor v zápalu změn ohlásí úplně jiný program, to už je opravdu mistrovský kousek. Zasmějeme se a jedeme dál.

Existuje nějaká akce, kterou byste rád odmoderoval?

Slavíky, předávání cen Thálie nebo Oscary. Proč nemířit výš a výš, že? Před časem jsem toužil moderovat MISS, což se mi nakonec povedlo, a to rovnou na světové úrovni. Rádio je také splněným snem, stejně jako televize. Krůček po krůčku jdu stále vpřed.

Setkal jste se s řadou významných hostů. Na koho dodnes nejvíce vzpomínáte?

Ze zpěváků to byli Hana Zagorová, Marie Rottrová, Petr Rezek, Dalibor Janda nebo Milan Drobný pro svůj osobitý humor a neuvěřitelné charizma. Nezapomenutelná byla textařka Jiřina Fikejzová nebo muzikant Karel Vágner. Oba coby pokladnice vzpomínek nejen na hvězdy, které už nejsou mezi námi,a tak bych mohl pokračovat.K dnešnímu dni jich byly desítky a každý, opravdu každý z nich mě lidsky i profesně obohatil. Na pódiích i v zákulisí se pak potkávám s herci, muzikanty, sportovci, umělci různých žánrů, a dokonce už i s youtubery. Historky nebo komentáře ke všem by vydaly na knihu.

Při pravidelném zahajování lázeňské sezóny přecházíte plynule do více jazyků. Jsou vám koníčkem?

Talent na cizí jazyky považuji za dar shůry. Říká se, že lidem s hudebním sluchem jdou snáz. Já mám za sebou několik let studia operního zpěvu, hry na flétnu, klarinet a klavír. Babička spolu maminkou mě v tom od malička podporovaly. Většinu akcí moderuji ve více jazycích, proto je přecházení z jednoho do druhého hračka, když jsem připravený. Tohle je o pohotovosti, slovní zásobě a vyřídilce. Občas se stane, že musím povědět něco mimo rámec příprav, proto si musím být jistý v kramflecích. Takže asi kombinace nadání i koníčku.

Kolik jazyků ovládáte?

Mluvím anglicky, německy a rusky. V těchto jazycích také moderuji. Pár let jsem se učil polsky, což se mi hodí během uvádění Chopinova festivalu. Maďarština je unikát, proto si ji pořád držím ve formě, ač ji využívám zřídkakdy. Občas přidám pár vět v dalších jazycích, to už ale podle specifik akce a požadavků pořadatele. Někteří kolegové si dělají legraci, že už mi chybí jen mandarínština, esperanto a srbochorvatština. Pak už to prý bude komplet.

Když přijedete do Mariánských Lázní, kam nejraději zavítáte?

Vyrůstal jsem na Panských polích, babička bydlela dlouhou dobu v Úšovicích. Tato místa považuji osobně za srdeční, nicméně relaxaci a možná částečně také inspiraci nacházím a čerpám z okolních parků. Mám rád přírodu a zeleň. Skalníkovo dílo jako takové vnímám jako geniální počin. Geologický park, Panorama, Krakonoš, Prelátův pramen a další desítky podobných míst lákají k opakovaným návštěvám. Genius loci jednoznačně vyzařuje z mariánskolázeňské kolonády. Množství slavných osobností, návštěvníků, hostů, kulturních a společenských akcí, ale i prameny a lidé, kteří se podíleli na vzniku tohoto unikátního prostranství, tu zanechali kus sebe. Dělám to samé. Pokaždé sem něco přináším a něco si na oplátku odsud zase odnáším, což je fér.