Cheb však takové problémy příliš netrápí.

Přemlouvat?

Sedmnáctiletá Andrea Slavíková se minulý rok se spolužačkami dohodla, že začnou 'taneční' navštěvovat.
„Když jsme to řekly klukům ze třídy, poklepali si na čelo a řekli nám, že jsme se asi zbláznily. Dost nás překvapilo, když jsme nakonec zjistily, že se tam většina z nich přihlásila,“ vyprávěla.

Hochů je dostatek

Dívky se v posledních letech rozhodně nemusejí bát, že by seděly bez povšimnutí v koutě.
„Potřetí v historii máme na kurzech víc chlapců,“ řekl taneční mistr Vladimír Hána, který kurzy vede už asi pětadvacet let. Sám ale zažil rok, kdy přišlo 47 děvčat a jen třináct chlapců.

„V poslední době nás už nic takového netrápí. Vždy bývají počty celkem vyrovnané.“ A pokud tam rozdíl je, tak jen nepatrný. „Není to totiž žádná komplikace, všichni se mohou vystřídat,“ vysvětloval. „Naopak, v tanečních by bylo špatné, kdyby hoch tancoval jen s jednou partnerkou. Proto i střídání doporučuji – je totiž dobré, aby si chlapec vyzkoušel tančit s menší, hubenější, silnější, vyšší dívkou,“ vysvětloval. Důvodem je i to, že se pak tanečníci méně ostýchají.

Pokles po revoluci

Jediný čas, kdy Vladimír Hána pozoroval, že zájem o taneční klesl, byl v období po revoluci. „Nezájem nás teď už ale netrápí. Reklamu nám totiž dělají i pořady jako StarDance.“ A rozhodně nemá zájemce jen mezi mladými. „I dospělí najednou zjišťují, že tancování patří ke všeobecnému vzdělání člověka. Často se setkávám s tím, že za mnou přijdou pracovníci na vyšších pozicích s prosbou, abych je naučil tančit. ⋌(sim)