„Kostel vlhnul a v rámci expertizy se dělaly tři vrtné sondy do základů. Těmi jsme se dostali až na základní spáru, přičemž jsme narazili na kosterní pozůstatky,“ říká karlovarský archeolog Jiří Klsák.
V první sondě u severozápadního nároží hlavní lodě objevili archeologové důkazy o jednom dětském a jednom dospělém hrobě. „Při druhé sondě jsme narazili na volně neanatomicky uložené lidské kosterní pozůstatky. Bylo tam několik lebek, i jejich zlomků, a mnoho dlouhých kostí a části kosti pánevní. Tyto kosterní pozůstatky pocházejí z několika hrobů. Předpokládáme, že hroby byly porušeny při zemních úpravách na hřbitově,“ pokračuje archeolog.
Nález kosterních pozůstatků potvrdil, že v těsné blízkosti kostela se nacházel ve středověku hřbitov, což je podle Klsáka běžná věc. „Kosti jsou ve velmi dobrém stavu a zřejmě patřily vysoce postaveným hodnostářům našeho města. Díky sondám jsme se o kostelu mohli dozvědět zase něco více a konkrétně u mě díky tomu doznal větší úcty,“ říká starostka Nové Role Jitka Pokorná.
Nález kosterních pozůstatků muzejníky až tolik nepřekvapil. Důležitějším je pro ně podle Klsáka jiné zjištění. „Díky sondám jsme se dozvěděli, že jádro kostela pochází ze stejné doby jako presbytář, o kterém se přitom v odborné literatuře tradovalo, že je mnohem starší a že loď k němu byla přistavěna až následně. Novou skutečností tak je, že všechny části kostela pocházejí z druhé poloviny 13. století,“ dodává archeolog.
Jak připomenula starostka Pokorná, kostel vlastní město teprve od roku 2016, kdy ho do jeho správy převedla Římskokatolická církev. Ještě v roce 1990 měl kostel jen zdi, a proto místní starousedlíci, manželé Heringovi, uspořádali sbírku na jeho rekonstrukci. (jako)
