Na 1150 metrů dlouhou trať vyrazily o víkendu stovky běžců i chodců s dvojím cílem. Udělat něco pro své zdraví a současně pomoci dobré věci. V sadech Bedřicha Smetany byla k dispozici celých 24 hodin trať, na níž se konal další ročník běžeckého happeningu. Jeho výtěžek tentokrát pomůže klientům sociálního ústavu Pata u Hazlova.

Letošní účast patřila k nejvyšším. Jen za polovinu doby, kdy se Františkolázeňská 24hodinovka konala, se vydalo na trať téměř pět stovek lidí. A proč akce nesla podtitul Kilometry pro Achillovu Patu? „Achillova šlacha je prokletí profesionálních i amatérských sportovců," vysvětlil ředitel Běžecké školy Miloš Škorpil. „Zánět či přetržení achilovky můžou zkomplikovat život víc, než možná tušíte. Podobně komplikují život víc, než je třeba, předsudky, které má mnoho z nás vůči lidem s postižením. Může to být i strach z toho, že by tito lidé měli žít běžně mezi námi nebo být našimi sousedy. Bojíme se s nimi mluvit a nevíme, jak se chovat v jejich přítomnosti, dokud si neuděláme vlastní zkušenost," podotkl.

Podrobný článek o výsledcích akce přineseme v průběhu týdne.


Jistě se najdou lidé, pro které byl letošní ročník Františkolázeňské mnohahodinovky stejně významný jako pro mě. Podobné akce jsem se totiž zúčastnila poprvé. Pravidelně se snažím běhat asi rok a jedním z impulzů byl i loňský ročník Františkolázeňské mnohahodinovky. Sice neběhám desítky kilometrů jako řada účastníků této akce, to ale nevadí. Rychle pochopíte, že hlavním cílem je si akci užít a přispět na dobrou věc.
Na 1150 metrů dlouhou trať vyrazily o víkendu stovky běžců i chodců s dvojím cílem. Udělat něco pro své zdraví a současně pomoci dobré věci.
Nemůžu popřít, že mě potěšilo, když jsem si odběhla víc, než jsem měla původně v plánu. Při odchodu z trati do hotelu Luisa, kde měli běžci zázemí, mě proto hřál pocit, jak jsem to pěkně zvládla.

V hotelu bylo možné se občerstvit nebo si odpočinout, ale také si změřit třeba hladinu cukru, cholesterolu nebo tlak. Rozhodla jsem se nechat si od odborníků potvrdit, jak moc jsem fit. Na snímku se můžete přesvědčit  - studentka zdravotní školy mi měří BMI a množství tuku v těle. Jak se ukázalo, šlo o jediné hodnoty, které byly v pořádku… :-)

Sympatické studentky mi vysvětlily, jak to napravit. Odcházela jsem tak s pocitem, že vše do příštího ročníku vylepším. Jak se ale znám, vydrží mi to do první příležitosti dát si plzeňský guláš s karlovarským knedlíkem… Tak se mi snad podaří zlepšit aspoň svůj běžecký výkon. A i kdyby ne… Běhám hlavně pro radost, a tak se budu na další Františkolázeňskou mnohahodinovku stejně těšit. Autorka článku