I letos budou podle pozorovatele počasí Rudolfa Kovaříka ze Šindelové vánoční svátky nejen v Karlovarském kraji na blátě. Obleva však není nic překvapivého, už naši předci před stovkami let sepsali pranostiku. Na Adama a Evu čekej oblevu. Letos by však během vánočních svátků mohl sníh napadnout alespoň ve vyšších polohách Krušných hor. Po vánočních svátcích klesnou i teploty v nížinách.

„Sníh během Vánoc přijde, ale udrží se zejména v polohách nad 750 metrů nad mořem. To u nás znamená v oblasti Krušných hor a části Slavkovského lesa. V územích kolem 500 metrů nad mořem se bude počasí měnit a bude hodně dynamické, protože počasí v Karlovarském kraji ovlivňuje oceánský ráz podnebí. A pod 400 metrů nad mořem bude právě zmíněná obleva,“ vysvětlil Rudolf Kovařík.

Obleva je podle pozorovatele počasí normální jev a nejde o nic mimořádného, jak si mnozí lidé myslí. Jde o to, že v těchto dnech se mění vzduchové hmoty nad Evropou a začíná astronomická zima.

„Právě kolem Vánoc se počasí nejvíce mění, a proto je obleva zaznamenaná už v pranostikách. Všimli si toho naši předci. Ano, jsou období, kdy sníh během Vánoc napadne i v nížinách a udrží se, ale to se stává jen několikrát za pár let. Počasí v Karlovarském kraji má určité cykly, podle kterých se mění už stovky let. Sedm let tak máme s více sněhem a dalších sedm let je chudých na sníh. Proto se i stává, že někteří pamětníci dnes řeknou, že když byli malí, bylo na Vánoce plno sněhu. A mají pravdu, protože se narodili zrovna do období z těchto zmíněných sedmi let, kdy sníh napadl, a tak si to dlouho pamatují,“ poznamenal pozorovatel počasí.

Ilustrační foto.
Zpívat se bude na mnoha místech

To, jak bude zima vypadat, v uplynulých letech naznačovalo chování ptactva a růst nejrůznějších přírodnin. Na tyto přírodní indikátory už se však nedá dnes spolehnout stoprocentně a mohou být matoucí.

„Celá léta si zapisuji, jak se chovají před zimou vlaštovky, špačci, husy, kachny nebo sýkorky. Dalo se podle nich poměrně jistě určit, jestli bude zima mírná, anebo ne. Pokud se například sýkorky hodně houfovaly na krmítku, bylo to jasné znamení, že zima nás čeká tuhá. V posledních 30 letech se ale chování ptáků změnilo. Příroda se postupně přizpůsobila tomu, co děláme. Sleduji čím dál víc, že například ne všechny husy a kachny odletí z našeho kraje. To se před 40 lety nestávalo a ve městech jich zůstávala pouze hrstka. Zvířata se naučila, že člověk jim pomůže, že když by byla v nouzi, nějaký příkrm dostanou,“ poznamenal Rudolf Kovařík. Na Vánoce na sněhu vzpomíná i 70letý Miroslav z Chebu. „Je pravda, že když mi bylo asi 7 let, bylo na Vánoce tolik sněhu venku, že jsem nemohl jít ani do školy. Chodili jsme tenkrát pěšky několik kilometrů a ve sněhu se to moc nedalo,“ řekl.