I když ke konci tohoto týdne spadnou na některých místech teploty až k -9°C, následně se zase oteplí. Dlouhodobých sibiřských teplot se však podle jeho slov bát nemusíme. Co však nejen v Karlovarském kraji velmi chybí, je sluneční svit, toho je o 45 procent méně než podle dlouhodobého průměru.

„Zima už se nám na mnoha místech Karlovarského kraje připomněla. V některých vyšších oblastech není problém narazit už na sníh i nyní. Ale i když by se tak mohlo zdát, že budeme mít konečně našlápnuto na Štědrý den na sněhu, obávám se, že všechny zklamu. Budeme ho mít opět na blátě,“ sdělil Rudolf Kovařík. Teplejší vzduch během Vánoc není však žádnou novinkou. Už i naši předci vytvořili pranostiku Na Adama a Evu čekej oblevu, což úbytek sněhu i v historii dokazuje.

„Může za to oceánské proudění, které právě během Vánoc ovlivňuje počasí v naší republice, a obzvláště v Karlovarském kraji. Žene se sem teplejší a vlhčí vzduch, takže tu máme spíše deštivo. Naopak v té době se objevuje sníh v nížinách v Americe. Je to tak už spoustu let. Odhaduji, že mrazivé a sněhové Vánoce by u nás mohly nastat tak jednou za čtyřicet let, a to je hodně střízlivý odhad,“ popsal Rudolf Kovařík.

Chladněji bude v Karlovarském kraji tento čtvrtek a pátek. Pak bude následovat postupné oteplení.

„Na konci tohoto týdne mohou ranní minima klesnout až na -9°C a maxima přes den se přes nulu nepřehoupnou,“ sdělil meteorolog.

Od víkendu se však teploty začnou opět mírně zvedat a na svátek Mikuláše bude opět blátivo.

„Karlovarský kraj velmi ovlivňuje oceánské proudění, kdybychom ho tu neměli, měli bychom daleko více sněhu a mnohem více mrazivých dní, než je tomu nyní,“ konstatoval Rudolf Kovařík.

Arktickou zimu však letos čekat nemáme. Teploty budou v rámci dlouhodobého průměru. I když není vyloučené, že se v některých dnech a na některých místech dostanou teploty i pod -20°C. Těchto dní by však nemělo být podle současného výhledu nijak moc. Záleží na celkovém vývoji počasí. „Za daleko horší, než jsou blátivé Vánoce, považuji fakt, že nám v kraji chybí sluneční záření. Od září do listopadu máme skoro o polovinu méně slunečních paprsků, než je dlouhodobý průměr, a velmi to ovlivňuje psychiku i zdraví lidí. Obyvatelé v kraji mohou být více podráždění, vzteklí, může vznikat i více dopravních nehod a také můžeme být více nemocní,“ dodal Rudolf Kovařík.