Za třicetileté války poutní místo zaniklo a bylo obnoveno až počátkem 18. století. Po odsunu německého obyvatelstva nebyla osada obnovena. V roce 1589 dochází k první obnově kostela sv. Vojtěcha. Je to jednolodní, poměrně protažená stavba s trojboce uzavřeným presbytářem. Po zániku poutního místa ve třicetileté válce znovu obnoven a vysvěcen v roce 1711. Tehdy je v ose kostela postavena za presbytářem nová věž. Po likvidaci vsi v polovině 20. století byl kostel používán jako stodola a v srpnu 1959 zbytečně zbořen. Při tom došlo ke značnému poškození barokních soch, umístěných v jeho blízkosti. Z korespondence mezi památkáři a státní správou vyplývá, že to zavinil opilý demoliční dělník. Sochy byly odvezeny do areálu kláštera v Teplé. Vesnice i kostel zmizely téměř beze stop.

Varhany z kostela sv. Vojtěcha byly převezeny k uskladnění do farního kostela ve Velké Hleďsebi, kde měly být nainstalovány. K tomu nedošlo a varhany skončily koncem roku 1953 v některém z kostelů na farnosti Kunžak u Jindřichova Hradce.

Do chebské knihovny přijela v rámci Března – měsíce čtenářů také spisovatelka Iva Pekárková. Autorka tří desítek knih představila svoji nejnovější knihu Třísky. Ta vyšla v říjnu loňského roku a spisovatelku inspiroval příběh „Šárky“ z Chebska.
Bude happy end? To nikdo neví