V celostátním kole ve hře na dechové hudební nástroje v Liberci totiž získal spolu s prvním místem ještě titul absolutní vítěz ve hře na tubu.

Petr se svěřil, že to není jeho první větší úspěch. V minulé celostátní soutěži hrál na baryton a získal stříbro.

Talent prý získal po rodičích i dědečkovi. „Maminka hrála na lesní roh. Tatínek se jako samouk naučil na kytaru. A děda Cenkner, tatínek maminky, hraje báječně na harmoniku. Takže nějaké ty geny tady jsou," usmíval se Petr a dodal, že jako pětiletý začal hrát na flétnu u pana učitele Bohumila Polívky. Potom přešel na baryton a teď se učí hrát na tubu. Je to určitě jeho nejoblíbenější nástroj. Má ho rád pro ten zvláštní, krásný, hluboký hlas. Tubu si po poradě s učitelem vybral sám. Určitě nelituje. Jedná se prý o nádherný nástroj.

A jaké dojmy měl mladý umělec z františkolázeňské ´lidovky´ po získání titulu?

„Moc pěkné. Asi to bylo tím, že jsem si před odjezdem na soutěž nekladl žádné velké cíle. Prostě jsem si říkal, že úspěch je už samo to, že jsem se nominoval v krajském kole, že jedu na republiku, a byl jsem zvědavý, jaká bude konkurence, jak to všechno bude probíhat. Při vlastním vystoupení jsem byl docela klidný, zahrál jsem, jak jsem nejlépe uměl a když pak byly vyhlášeny výsledky, skoro jsem nevěřil vlastním uším. Bylo to skoro až neskutečné. Měl jsem obrovskou radost, ten pocit se snad ani nedá pořádně popsat. Radost měl i pan učitel. Zářil štěstím. Stejně jako já," uvedl hrdě absolutní vítěz ve hře na tubu.